Kvasinky zatápí pod rostlinným pylem
I rostliny mohou mít vlastní teplárnu. Čemeřice smrduté žijí v symbióze s kvasinkami, které jim výměnou za sladký nektar vyrábějí teplo.
V pylu mnoha rostlin můžeme najít kvasinky, které sem zavlékají různí opylovači. Mezi rostlinami čemeřice smrduté (Helleborus foetidus) a kvasinkami ale existuje unikátní mutualistický vztah. Španělští biologové zjistili, že květy čemeřice kvasinkám poskytují sladký nektar a kvasinky na oplátku generují teplo, které zahřívá pyl. Vědci do "panenských" květů čemeřic přenášeli vzorky kvasinek a po určité době měřili teplotu vzduchu uvnitř květu. Zjistili, že květy s kvasinkami jsou v průměru o 2 stupně Celsia teplejší než květy bez nich. Pokud byla hustota kvasinek v květu zvlášť vysoká, činil rozdíl až 6 stupňů Celsia.
Vyšší teplota pylu usnadňuje šíření těkavých sloučenin, které ke květům lákají opylovače. Některé rostliny proto natáčejí květy za sluncem a jiné (například tropické rostliny raflézie s obrovskými páchnoucími květy) získávají teplo chemickými reakcemi, při kterých štěpí kyselinu salicylovou. Čemeřice jsou ale prvním známým případem rostlin, které svému pylu pořídily topení.
Zdroj: Proceedings B
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
