Krkonoše, to je přes tisíc let soužití člověka a přírody, říká ředitel KRNAP Böhnisch
Co nového se chystá v Krkonošském národním parku a jak zasáhla změna zákona o ochraně přírody a krajiny provoz této významné přírodní lokality? Hostem Magazínu Leonardo byl současný ředitel KRNAP a bývalý poslanec Robin Böhnisch.
„Změny v zákoně o ochraně přírody a krajiny, které se týkaly především národních parků, pro běžného návštěvníka toho příliš nezmění,“ ujistil ředitel.
Podle něj je ale filozofie novely revoluční. „Nová nejpřísnější zóna se bude jmenovat přírodní, kde se bude příroda vyvíjet sama ve své dynamice a bez lidských zásahů.“
Přesto se návštěvníků změny v zákoně dotknou. „Je zaveden nový institut tzv. klidového území, které bude možné vyhlásit kdekoli v parku, a tam bude platit zákaz vstupu mimo vyznačené cesty.“
Ty zatím nejpřísnější přírodní zóny budeme umět otevřít, takže se bude moci možné vydat mimo vyznačené stezky. Mezi tyto nově otevřené zóny patří třeba Dvorský les na východě Krkonoš nebo Boberská stráň, kde mohli lidé zatím chodit jen po vyznačených stezkách.
Robin Böhnisch
„Proces nové zonace a vyhlášení nových území bude ale trvat několik let,“ upozornil Böhnisch.
I když jsou Krkonoše známé především svou bohatou flórou, i zde je možné obdivovat vzácnou zvířenu. „Sídlí tady malý měkkýš vřetenovka utajená krkonošská, která se nevyskytuje nikde jinde na světě.“
„Máme i velké šelmy jako rys ostrovid, v nedávných měsících se u hranic parku objevili vlci a nevylučujeme, že se v Krkonoších usadí. Na polské straně se vrací zpět bobr, stejně jako vydra.“
Krkonoše nejsou jen příroda, ale také historie
V Krkonoších zaregistrují ročně asi 10 milionů návštěv na české a polské straně. „Nejoblíbenější je Sněžka nebo prameny Labe... Ale abychom více rozptýlili návštěvníky po celých horách, tak se snažíme nabízet další atraktivní cíle.“
„Letošním tahákem je série trhacích map pro východ, střed a západ Krkonoš, dohromady na nich návštěvníci najdou přes 70 méně známých, ale atraktivních lokalit, které mohou navštívit.“
Park nenabízí vyžití jenom pro obdivovatele přírody. Jak v západních, tak východních Krkonoších jsou místa s méně známými technickými nebo historickými památkami... Třeba středověký most ze 16. století v zaniklé obci Sklenářovice, na západě zase malé vodopády, které také nejsou příliš známé.
Robin Böhnisch
Krkonoše jsou místem, kam je možné si udělat výlet na několik dní a každý den objevit něco málo známého. „Včetně úžasných expozic našich muzeí, které máme ve správě,“ dodal ředitel.
„Člověk a Krkonoše je přes tisíc let soužití přírody a člověka. A jako správci Národního parku chráníme nejen přírodu, ale i památku a vzpomínky na lidi, kteří dnešní obraz Krkonoš utvářeli,“ shrnul Robin Böhnisch.
Související
-
Krkonošský národní park má nového šéfa. Stal se jím rodák z Mladých Buků Robin Böhnisch
Ministr životního prostředí Richard Brabec dnes jmenoval nového ředitele Správy Krkonošského národního parku, Nového ředitele uvede do úřadu 2. ledna 2018.
-
Robin Böhnisch ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Národní park Šumava. Místo, o kterém se v pravidelných intervalech hodně mluví. Co ekolog, to názor, co politik, to názor a obce marně čekají už mnoho let, co vlast...
-
Robin Böhnisch z ČSSD: Pro národní parky bychom měli mít...
Obce marně čekají mnoho let, co smí a nesmí ohledně Národního parku Šumava. A sněmovna? Ta dnes odložila schvalování senátního zákona o národním parku, který měl mě...