Krize - hospodářství Eurozóny

Komisař unie pro hospodářské a měnové záležitosti Almunia zveřejnil upřesněnou prognózu dvakrát hlubšího pádu HDP Eurozóny na celý tento rok než Evropská komise dříve čekala, tedy o čtyři procenta. Naznačil přitom také, že země společné měny euro se začnou vzpamatovávat z krize až ve druhé polovině příštího roku a že jejich nezaměstnanost vzroste na 11.5 procenta. To jsou smutná čísla, neb dřívější předpověď letošního poklesu HDP z Bruselu činila ,,jen'' 1.9 procenta a příští rok už se očekával půlprocentní růst. Prognózy potvrzuje i další pád objemu prodeje v obchodech Eurozóny o více než půl procenta za březen, až na 4.2 procenta ročně a další pokles aktivity i v sektoru služeb.

Jediné, v čem je předpověd uspokojující, je rychlý pád inflace na 0.4 procenta, což by znamenalo další snižování cen a experti varují české obchodníky, že některé ceny jsou už paradoxně v Německu nižší než u nás. Co je ale na předpovědi pozoruhodné -- a přitom Mezinárodní měnový fond přepověděl Eurozóně pokles HDP ještě o dvě desetiny procenta horší -- je skutečnost, že zatímco Německo má zaznamenat pokles o téměř pět a půl procenta, Británie pouze o 3.8 procenta. Třeba v porovnání s pádem hospodářství Ruska o 9.5 procenta jen za první letošní čtvrtletí, je to málo, ale Brity také těší, že poté, co to dlouho vypadalo opačně, Eurozóna na tom bude nyní hůř. Situace se už promítla do počínání centrálních bank minulý čtvrtek. Ta britská ponechala úrokové sazby dál na půl procentní výši a hodlá pokračovat s dalšími padesáti miliardami ,,kvantitativního uvolňování'' peněz do oběhu. Frankfurtská centrála eura však dál utáhla šroub úrokových měr na jedno procento a také najednou ohlásila kvantitativní uvolňování, kterému se bránila.

Jestli ovšem někdo místo sledování činnosti centrálních bank a Evropské komise sledoval burzy, mohl mít v posledních dnech optimističtější náladu. Ty totiž pokračovaly v růstu indexů a největší skoky zaznamenali v uplynulých dnech burziáni v New Yorku a v Londýně, údajně kvůli předčasnému prozrazení zprávy o lepší solventnosti amerických bank než se čekalo. Tedy, že zlá situace, kdy deset z prověřovaných bank musí hledat soukromý kapitál, nebo vládní půjčky, neb jim chybí ještě 75 miliard dolarů v rezervách, je poněkud lepší, než experti čekali. Dvě z bank, Wells Fargo a Morgan Stanley už samy kapitál navyšují. Tomu navíc předcházelo prohlášení šéfa centrální banky, Bernankeho, že Amerika se už letos dostane z krize. V Londýně jsou nyní sice hlavní zprávou deníkem The Daily Telegraph zveřejňované detaily zneužívání proplácených výdajů na ,,vedlejší bydliště v poslaneckých obvodech'' poslanci parlamentu, kteří si nechávali neprávem proplácet zahradníky, úklid či nákupy vybavení a volební preference vlády klesly na historicky mizivých 23 procent i přes omluvu premiéra Browna. Londýnský burzovní index mezitím však už už tři týdny roste a má prý v tom pokračovat dál. Nejnovější skok koncem týdne způsobil růst výdělků Barclay's Bank o celých 15 procent, což banku staví téměř mimo nebezpečí i když v pátek ráno následovala dost neuspokojivá čísla ze znárodněné Royal Bank of Scotland. Zároveň se začaly objevovat další nesmělé známky možného blížícího se konce krize na obou stranách Atlantiku. V Británii, kde před měsícem ceny domů opět poklesly téměř o dvě procenta za měsíc, se nejnovější měsíční pokles zpomalil na 1.7 procenta a index aktivity stavebních firem vzrostl z 31ti na 38 -- i když cokoliv pod 50 je stále pokles. Navíc, obchodní řetězec Next ohlásil nejnověji nečekaný růst výdělků. V Americe zas oznámily podniky růst objednávek o pět procent a produktivita práce vzrostla za první čtvrtletí o 0.8 procenta po téměř stejném pádu za předchozí čtvrtletí.

Aby ovšem nebyly vzbuzovány falešné naděje -- přestože některé země střední a východní Evropy, včetně ČR, zatím krizi přečkaly lépe než jiné -- Evropská banka pro obnovu a rozvoj nyní jejich ekonomikám předpovídá letos místo růstu o desetinu procenta pád o 5.2 procenta. Britové mezitím hlásí nebývalý růst počtu bankrotů. Počet těch osobních vzrostl jen za první čtvrtletí o 29 procent více než před rokem a počet upadlých firem dosáhl téměř pěti tisíc, což je 56ti procentní nárůst. Také předpovědi růstu nezaměstnanosti jsou i nadále velmi neradostné a to i přes očekávané oživení v příštím roce, takže nejspíš ještě bude hůř. Veškeré výroky o pomalu se blížícím konci krize a oživení je tedy stále nutné brát se značnou rezervou, i přes ty první náznaky. Říkejme jim proto raději první údaje o zpomalování pádu...

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .