Kozí Hřbet: Hrad z druhé ligy

18. listopad 2012
Výběr z fotografií hrádku Kozí Hřbet v prosinci 2008

Nedaleko od Radíče, v meandru potoka Mastník, si můžete na skalnatém ostrohu připomínajícím hřbet zvířete, prohlédnout zříceninu hradu, který má dvě jména: Hrádek a Kozí Hřbet.

Kozí Hřbet patří k dalším hradům, které jsme vybrali z cyklu Putování po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech. Připomínáme si tak práci prof. Tomáše Durdíka a současně Augusta Sedláčka, autora knihy Hrady, zámky a tvrze království Českého, kde se můžete mimo jiné u Kozího Hřbetu dočíst: Mezi Radičem a Nahorupy jest zajímavá zřícenina hradu, který se nazýval Hrádek a posud se tak jmenuje. Druhé jeho jméno jest Kozí hřbet. Mastnický potok tu probíhá údolím pitvorným, které v sobě všechny obrazy líbezného, vážného, divokého a děsného dává. Obtékaje hradiště, jehož boky strmě a druhdy jako stěny spadají, tvoří tu čáru na způsob kličky a obsahuje mnoho kamení, které si dílem nanesl a dílem spadlé se strání a hradiště dostal. Tam, kde jest dotčená klička nejužší a nejvíce strmá, stával Hrádek. Cesta stará jde k němu od myslivny řečené Kasárna rolemi a borovím až k prvnímu příkopu, jímž ostrožna byla překopána."

Výběr z fotografií hrádku Kozí Hřbet v prosinci 2008

Kozí Hřbet patří mezi zříceniny, které nikdy nepatřily ke královskému zboží. Poprvé se v písemných pramenech objevuje ve 14. století v predikátu Volkéře z Hrádku v roce 1369. Při povrchových průzkumech byla nalezena keramika, která dokládá jeho existenci už ve 13. století. Další osudy hradu byly mezi lety 1392 – 1475 v rukou Břekovců, kteří v roce 1441 čelili dobývání Tábory. V listinách je zapsáno jméno Petra Břekovce, který již užíval predikát z Ostromeče. Kozí Hřbet začíná v 15. století upadat. Břekovcové ho prodali někdy po roce 1475 a ztrátou rezidenční funkce začíná mizet z historie. Definitivní zánik je datován přelomem 15. a 16. století, v roce 1541 je zmiňován jako pustý.

Zánik Kozího Hřbetu podle Augusta Sedláčka
Pokud zalistujeme knihou Hrady, zámky a tvrze království Českého, můžeme objevit další zmínky o konci této památky: V listinách desk zemských však vyskytují se co páni zboží Hrádeckého tři bratří Burjanovi a synové Mikulášovi Vilém, Jindřich a Vácslav. Všichni tito strýci prodali roku 1560 zámek pustý řečený Hrádek Kozí hřbet s příslušenstvím Janovi Vojkovskému z Milhostic místopísaři království českého, načež zřícenina tato spojena jest se statkem Radičským. Jak staří sousedé Radičtí vypravovali, byl prý hrad ještě v osmnáctém století střechou kryt. Když ale pán z Bubna nabyl Radiče, nový správce sem dosazený k stavbě nového mlýna zdi hradské bourati kázal, jehož příkladu prý potom okolní lid následoval."

Výběr z fotografií hrádku Kozí Hřbet v prosinci 2008

Kozí Hřbet ve 21. století
Kozí Hřbet patří k hradům, které pro nás mají velký význam. Jeho prostřednictvím můžeme odhalit další informace ze života středověké šlechty. Do dnešních dní se dochovala řada jeho částí, jak v Ilustrované encyklopedii českých hradů doložil prof. Tomáš Durdík: „Hradní dispozice, na bočních stranách dobře chráněná strmými svahy, byla dvojdílná. Do hradního jádra se vcházelo z nevelkého, příkopem opevněného předhradí po mostě přes druhý příkop věžovitou, do příkopu vysunutou branou. Druhá brána se nacházela v příčné zdi sbíhající z nejvyššího místa staveniště, kde se tyčila čtverhranná věž. Dlouhé nádvoří za ní z obou stran lemovaly stavby, z nichž jihozápadní se dochovala pouze ve formě terénních náznaků, ze severovýchodní doposud stojí vnější nároží. Dochované kapsy trámů v její jihovýchodní místnosti dokládají rovné zastropení jejího přízemí. Protože hrad byl situován na hřebeni, je i jeho zadní čelo zajištěno příkopem. Dnes patrná dispozice hradu nepochybně vznikla složitějším vývojem, který nejsme bez archeologického výzkumu prozatím schopni detailněji postihnout.“

Výběr z fotografií hrádku Kozí Hřbet v prosinci 2008
Výběr z fotografií hrádku Kozí Hřbet v prosinci 2008

Další informace, rozhovory i fotografie, můžete najít v premiérovém článku, který jsme Kozímu Hřbetu věnovali.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová