Kožený bojuje za svá práva

Viktor Kožený je v České republice, jak známo, neustále stíhán pro rozsáhlé podvody, kterých se měl dopustit v letech 1995 - 1997, kdy jako tehdejší šéf investiční skupiny tzv. Harvardských fondů převedl do zahraničí majetek Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice, to vše v hodnotě nějakých 11,5 miliardy korun.

V žalobě, věren svému letitému postoji k vládnoucí ČSSD, Kožený mimo jiné píše: "Žaloba proti ČSSD je v zájmu všech občanů České republiky. Zvláště pak podnikatelů, jelikož předáci této strany se chovají posledních dvanáct let jako bolševická diktatura, obdivují anachronické zákony komunismu, které zakazovaly podnikání, manipulují justicí, potlačují podnikání a vstup nových tváří na politickou scénu." Konec citátu z Koženého žaloby.

Inu, ruku na srdce - kdyby to nebyl zrovna text žaloby velice kontroverzního podnikatele, stíhaného za podvody nejen v České republice, ale i ve Spojených státech - našlo by se jistě dost lidí, kteří by se pod něj bez velkých rozpaků podepsali.

Faktem totiž je, že zatímco politici (a to nejen ti z ČSSD) se za ta léta, co se pohybují v nových režimních kulisách, naučili mluvit tak, že vypadají jako standardizovaní mediální robůtci, situace všude kolem nich, tedy v reálném světě občanů zdaleka tak bezproblémová není.

Podnikatelé, obzvlášť ti menší až střední, to nemají nijak snadné. Vymahatelnost práva je stále jen zbožné přání všech, kteří Českou republiku deklarují jako "právní stát". Zákony jsou často jen směsicí oněch anachronických komunistických norem, o nichž píše "pirát z Prahy" Kožený a narychlo mezinárodním normám podobným nových zákonných formulací.

Někdy by si člověk přál, aby Kožený byl jakousi obdobou proslulého filmového "Uprchlíka" (naposledy ho ztělesnil čacký Harrison Ford), který dobré dvě hodiny vyvádí na plátně psí kusy, aby nakonec všechny, včetně svých někdejších soudců přesvědčil, že on tu vraždu fakt nespáchal. Ať nám pan Kožený tedy objasní, jak to všechno bylo, pak bude jeho žaloba, která nyní vypadá jen jako zoufalý úhybný manévr, o něco uvěřitelnější.

Viktor Kožený je všeobecně popisován jako strmící zločinec, jako padouch, který o nějakých jedenáct miliard podvedl akcionáře firmy, kterou vymyslel a vedl.

Ano, to je děsný zločin. Ale jen přesně takový, jaký mu umožnilo tehdejší právní (či neprávní) prostředí, které bylo v dřevních dobách kapitalismu u nás velkou inspirací pro mnoho Koženého klonů.

Klony a jejich genetičtí otcové - politici, kteří upřednostňovali neviditelnou ruku volného trhu před přísnými právními normami, jsou povětšinou vesele mezi námi, popřípadě v nějakých daňových rájích od Monte Carla po, co já vím, Panenské ostrovy. Trápí mě v té souvislosti trochu jiná věc. V těchto dnech bylo pozatýkáno nějakých sedmnáct osob, které se podíleli na vydírání, únosech i na vraždách. Do spolku patřili i někteří bývalí, ale i současní příslušníci policejního Odboru pro boj s organizovaným zločinem. Není to první podobný případ. V poslední době se zmínky o zločinných policistech, dokonce i těch vysoko postavených, objevily vícekrát. Je dost děsivé, že kriminalita toho druhu, který jsme znávali právě jen z těch filmů, se usídlila i u nás. Mám na mysli to její odvětví, ve kterém v akordu pracují policisté a zločinci. Máme už případ soudce, který "vynalezl" způsob, jak využít justice, prostřednictvím řízených konkursů, k vytunelování krachujících podniků. Nyní máme zločineckou partičku, v níž podstatnou roli hrají policisté.

Zbývá nám ještě dožít se dalšího oblíbeného filmového schématu, v němž jsou do zločinného dění zapojeny i politické figury. Nebo už to máme? A nevšímáme si toho? Třeba nám Koženého žaloba u evropského soudu pro lidská práva, jakkoli někomu může přijít směšná, pomůže pootevřít účelově zamhouřené oko.