Kosovská Mitrovica

Mluvčí OSN v Kosovu Nerádž Singh tvrdí, že jordánský policista zahájil palbu na své kolegy z ničeho nic, a že mezi 4 Jordánci a napadenou skupinou nedošlo ke slovnímu kontaktu. Celý incident nyní vyšetřuje světová organizace a velení policie OSN. Její velitel Stefan Keller varuje, že na jakékoli závěry je příliš brzy, ale jordánská vláda vyslovila politování nad smrtí policistů v mírové misi. Mluvčí jordánské vlády Asma Khodrová navíc nevyvrátila informace, které už v neděli večer přinesly světové agentury: Podle představitelů OSN v Prištině a v Mitrovici, kteří si ale nepřáli být jmenováni, došlo mezi příslušníky policie OSN před přestřelkou k hádce kvůli Iráku.

Jordánští policisté údajně slovně napadli Američany, když označili nynější Dočasnou koaliční správu, vedenou USA za okupantskou. Spojené státy jsou prý okupanty jako na mnohých dalších místech ve světě. Američtí příslušníci policie OSN se tomuto obvinění údajně vysmáli, což jednoho z Jordánců rozčílilo natolik, že na své kolegy zahájil palbu. Ta pak trvala přes 10 minut. Pomoci zastavit palbu musely až přivolané jednotky KFOR. Srbské zdroje zase tvrdí, že Američané palbou zastavili pokus o útěk albánských vězňů, kterým mělo pomáhat 5 podplacených jordánských policistů. Jde o dosud nejvážnější incident v Kosovu mezi příslušníky mise OSN, která oblast spravuje od roku 1999, kdy politiku Miloševičovy vlády, která nehodlala změnit svůj genocidií postoj vůči místní albánské většině potrestalo 78 dní náletů NATO na srbskočernohorskou Jugoslávii.

3500 policistů OSN má v Kosovu dohlížet na bezpečnost a pomáhat svým kolegům z řad místních udržovat v provincii relativní klid. Tato snaha však dostala minulý měsíc řádnou trhlinu. Po incidentu, kdy se v řece Ibar, která rozděluje Mitrovici na srbskou a albánskou část, utopili 2 albánští mladíci. Z jejich smrti obvinili radikální Albánci Srby. Začalo několikadenní etnické násilí, během kterého bylo zabito 19 lidí a dalších 900 osob utrpělo zranění. Docházelo také k vypalování a rabování srbských domů a bytů. Vypáleno bylo několik desítek pravoslavných kostelů. Už tehdy začaly sdělovací prostředky upozorňovat na mnohdy laxní přístup policistů OSN a vojáků KFOR k vlně násilností. Zdůrazňovaly především nevšímavost příslušníků KFOR z muslimských zemí k ničení pravoslavných památek.

Maročtí příslušníci KFOR údajně nečinně přihlíželi vypálení monastiru v Mitrovici. Opakuje se tak bohužel vlna likvidace náboženských památek, kterou v minulých konfliktech na Balkáně praktikovali spíše Srbové. Zástupci mezinárodních organizací v Kosovu opakovaně připomínají skutečnost, že se v oblasti objevují skladiště zbraní, pocházejících z islámských zemí a také rostoucí vliv stoupenců organizace al-Káida Usámy bin Ládina. Ta údajně využívá právě trhlin ve spolupráci mezi jednotlivými zeměmi v rámci mise OSN v Kosovu a KFOR. To může znamenat nepříjemnosti zejména pro evropské země, ležící v blízkosti Kosova, ale i přispět k tomu, že se rozpory mezi Spojenými státy a jejich spojenci na straně jedné a jejich odpůrci na straně druhé mohou začít promítat i do míst, kde měl mezinárodní zásah podporu OSN.

Na rozdíl od Američany vedené operace Irácká svoboda, o níž shody nebylo dosaženo dodnes a v posledních týdnech dostává citelné trhliny i jednota koaličních zemí, zvláště poté, co se po nástupu k moci rozhodli stáhnout své vojáky z Iráku španělští socialisté, a co zemí otřásá vlna ozbrojeného odporu proti mezinárodní vojenské přítomnosti. Čin Ahmanda Mustafy Ibrahima Aliho, jak se zastřelený jordánský původce incidentu v mitrovické věznici údajně jmenoval by tak mohl mít následky, které by svým dopadem mohly negativně ovlivnit nejen spolupráci v rámci policie OSN v Kosovu, ale být nepříjemným projevem irácké krize mimo Irák. I když jak tvrdí mluvčí policie OSN, vyšetřování incidentu bude trvat ještě minimálně několik dní a šéf mise OSN v Kosovu Hari Holkeri tvrdí, že žádné neshody uvnitř UNMiK světová organizace nezaznamenala, a že jde jen o politováníhodný incident mezi profesionály, kteří přišli Kosovo pomoci stabilizovat.