Korýši na místě činu
Forenzní vědci odhalují nejen pachatele, ale také drobné narušitele místa činu. Nyní došlo na sladkovodní korýše, kteří mohou na lidském těle zanechat podobné stopy jako vrah.
Kriminální vyšetřování podezřelých úmrtí mohou zkomplikovat živočichové, kteří kontaminují místo činu. Drobný hmyz může na těle či oděvu oběti zanechat stopy, které se jen velice obtížně dají odlišit od poranění a škod způsobených pachatelem. Kupříkladu mravenci, kteří se vyšplhají do obličeje oběti, zde mohou způsobit poranění podobné následkům úderu. Rozlišováním posmrtného poškození hmyzem od poranění, která byla způsobena za živa, se zabývá doktor Stefano Vanin z britské Huddersfieldské univerzity. Jeho nejnovější práce ukazuje, že podobné stopy jako hmyz mohou na lidském těle zanechat i drobní vodní živočichové.
Objev vyplynul z případu osmadvacetiletého Itala, který utonul v řece Brenta v Padově. Muž neutrpěl žádné poranění, ale ohledání jeho těla ukázalo sérii drobných odřenin na horních očních víčkách. Způsobili je korýši blešivci Niphargus elegans z řádu různonožců, kteří tělo během několikahodinového pobytu ve vodě kolonizovali ve velkém počtu, živili se na něm a byli polapeni při jeho vytahování z řeky. Na víčkách způsobili léze podobné těm, které za sebou zanechávají mravenci a které se snadno dají zaměnit se stopami po úderu do tváře. O posmrtném poškození těla drobnými sladkovodními živočichy jsme až dosud neměli žádné údaje. Kriminalistům, kteří budou zkoumat úmrtí lidí vytažených ze sladkých vod, proto odhalení drobných korýšů přináší cenná vodítka.
Zdroj: University of Huddersfield
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.