Koronavirus ohrožuje lidoopy stejně jako lidi. Pro jejich ochranu musíme dodržovat přísná opatření

Gorily a další lidoopi jsou novým koronavirem ohroženi. Například gorila má kolem 98 % DNA totožné s člověkem. Šimpanzi jsou nám ještě podobnější, a proto jsou všichni lidoopi náchylní k respiračním onemocněním, která ale velmi špatně zvládají. Na mnoha místech vždy musejí lidé, kteří k lidoopům přivyklým na přítomnost člověka (habituovaným) chodí, nosit roušky. Nový koronavirus zatím u populací lidoopů zaznamenán nebyl. V minulosti ale k přenosu jiného typu koronaviru na divoké šimpanze došlo.

Lidoopi se nesmějí dostat do kontaktu s potenciální nákazou novým typem koronaviru, jenom tak je možné jí zamezit. V Africe byla přijata ochranná opatření u goril nížinných už před několika týdny. Místa, kde je možné navštívit habituované šimpanze a gorily, se postupně zavírají napříč celou Afrikou.

Čtěte také

V Číně se stále dá koupit maso netopýrů. Je to prostě velký byznys, říká asijský zpravodaj Českého rozhlasu

Podle Kláry Petrželkové z Ústavu biologie obratlovců a Parazitologického ústavu AV ČR parky zavedly ochranná opatření zabraňující přenosu především respiračních onemocnění z člověka už dávno. „Dodržuje se bezpečná vzdálenost 7 až 10 m. Na mnoha místech se nosí roušky. Lidé, kteří chodí za lidoopy včetně turistů, je nosí neustále, aby je nenakazili jakýmikoliv viry či bakteriemi.“

Klára Petrželková se věnuje výzkumu přenosu parazitů mezi nehumánními primáty a člověkem. Je spoluautorkou doporučení, která mají u lidoopů zabránit přenosu patogenů z člověka, vydal je Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN). Patří mezi ně mj. nošení roušek, dodržování bezpečné vzdálenosti, ale také zákaz plivání a konzumace jídla v lese, kde se lidoopi pohybují.

Míra ochranných opatření se v různých parcích lišila, ale myslím, že od této epidemie koronaviru se budou roušky nosit všude.
Klára Petrželková

„Na místě, kde pracuje náš tým, si před vstupem do lesa umýváme boty i ruce, na některých místech se dokonce mění veškeré oblečení,“ říká Petrželková. „Ztráty lidoopů znamenají jednak ztráty zvířat, ale také ztráty ekonomické. Habituovaní lidoopi přinášejí vládám a místním komunitám obrovské peníze, které ekoturisté platí, aby se na ně mohli podívat,“ dodává.

Vědci už prokázali přenos z člověka na lidoopy v případě několika virů a bakterií způsobujících respirační onemocnění, obrny, svrabu nebo spalniček. Proti spalničkám se proto některé gorily v Africe už také očkují. Přenos funguje i opačným směrem. Např. malárie nebo HIV pocházejí původně z lidoopů, velmi známá je možnost přenosu viru eboly z lidoopů na člověka.