Konec "zelených plic" Země

"Existuje zásadní otázka: zdali je Amazonie zdrojem atmosférického uhlíku, nebo místem jeho ukládání," vysvětlila Diane Wicklandová, ředitelka programu zemské ekologie NASA.

Sedm miliónů km2 lesa kolem Amazonky a jejích přítoků, tj. rozloha větší než Evropa, pracuje jako obrovská ledvina planety, protože čistí vzduch uvolňováním kyslíku a odstraňováním oxidu uhličitého, který je jedním z hlavních plynů způsobujících skleníkový efekt a globální oteplování.

Tento uhlík zachycený fotosyntézou se ukládá v kmenech, listech a půdě, ale neustávající rozšiřování zemědělské plochy a hledání další obdělávatelné půdy uvolňuje tyto plyny z jejich vězení. "Když se provede kalkulace s cílem zjistit, zdali během jednoho roku Amazonie více CO2 přijme nebo vypustí, výsledek není jednoznačný," uvedla Wicklandová.

Pálení džungle pro pěstování sóji nebo chov dobytka již zničilo více než 615.000 km2 lesa jen v Brazílii, což činí 15% ze 4 miliónů km2 pralesa této země (podle Instituto Nacional de Investigaciones Espaciales - INPE). Pálení kaučukovníků, palem a dalších stromů uvolňuje do atmosféry uhlík, a stromy tak kontaminují prostředí, místo aby ho čistily.

Ověřit, zdali Amazonie má pozitivní či negativní roli v zemském systému recyklace uhlíku, je podle vědců zásadní pro porozumění klimatickým změnám a pro opatření, jak jim zabránit. To bude v příštích letech jedna z priorit rozsáhlé studie o interakci bisféra-atmosféra v Amazonii (LBA). Brazílie a Spojené státy podepsaly ve Washingtonu dohodu o pokračování spolupráce na tomto projektu, stejně jako i v dalším s názvem Biologické determinanty lesních fragmentů. Oba projekty jsou řízeny Národním institutem pro výzkum Amazonie (INPA).

"Amazonie není ekosystém, je to obrovský soubor ekosystémů, jejichž dynamika je velmi důležitá pro světové klima," vysvětlil Adalberto Luis Val, ředitel INPA, který se podpisu účastnil.

LBA již s použitím satelitních dat NASA, kromě jiných zdrojů, změnil přijímané koncepce o interakcích v Amazonii. "Předtím jsme se domnívali, že les zachytává více uhlíku, že je produktivnější v období dešťů, neboť má více vlhkosti, ale ukázalo se, že jsme se mýlili," sdělila Wicklandová.

Výzkumníci z LBA, který je největším projektem ve světě o interakci mezi tropickým lesem a atmosférou, ukázali, že rostliny zachycují více uhlíku v období sucha, protože je méně mraků, které zakrývají slunce a současně mají velké amazonské stromy hluboké kořeny, které dosahují až do vlhké půdy a zásobují je pro fotosyntézu nezbytnou vodou. Na rozdíl od džungle nejsou na odlesněných plochách nebo plochách sekundárního lesa, který vyrostl po odlesnění, rostliny s dlouhými kořeny, a proto je sekundární vegetace i náchylnější na sucho, zejména sucho extrémní, jaké bylo např. vloni, kdy vládla nejhorší vedra za více než 50 let.

Další z objevů LBA je, že některé oblasti Amazonie se chovají jako "zelené oceány." Kondenzační jádra, která tvoří mraky, se nad mořem liší od těch nad pevninou, neboť velikost částic, které transportují, je odlišná. Podle vědců je v období dešťů vlhkost v západní části Amazonii taková, že koruny stromů fungují jako povrch oceánu. Meteorologové byli tímto objevem velmi překvapeni. Zásadním způsobem to totiž mění způsob, kterým vypočítáváme efekt Amazonie na celosvětové klima", připojila Wicklandová.

Zdroj: http://www.elmundo.es/elmundo/2006/07/21/ciencia/1153442148.html