Konec sankcí proti Rakousku?

Z iniciativy Portugalska, které už na konci tohoto týdne předá předsednickou funkci Evropské unie Francii, jmenuje Evropský soud pro lidská práva zvláštní tříčlenný „panel“, který bude monitorovat dodržování lidských práv v Rakousku jako první krok na cestě k odvolání sankcí.

Na základě doporučení tohoto panelu, kterému novináři v Bruselu začali říkat „Rada moudrých“, se členské státy Evropské unie mohou rozhodnout, zda zruší bojkotování Rakouska při diplomatických jednáních. Předseda Evropského soudu pro lidská práva Luzius Wildhaber oznámil ve čtvrtek písemně předsedovi portugalské vlády Antoniovi Guterresovi, že s tímto plánem souhlasí všech 15 členů Evropské unie včetně Rakouska.

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel ve čtvrtek řekl, že jeho vláda souhlasí s nezávislým hodnocením své politiky a že bude s tímto panelem spolupracovat, ale kritizoval ostatní členské státy Evropské unie za to, že nezvolili velkorysejší řešení a pokračují v diplomatické izolaci Rakouska a že nestanovily žádný termín, do kdy má být v této věci rozhodnuto.

Podle rakouského kancléře Schüssela je ale aspoň předseda Evropského soudu pro lidská práva, švýcarský soudce Wildhaber „charakterní člověk“, kterému může důvěřovat.

Rakousko usilovalo o to, aby se našlo řešení sporu okolo sankcí ještě před nástupem Francie do předsednické funkce v Evropské unii, protože považuje Francii za zaujatou proti Rakousku. Pozorovatelé ale uvádějí, že k odvolání sankcí pravděpodobně nedojde brzy. Jen vypracování podrobné zprávy o dodržování lidských práv v Rakousku může panelu „tří moudrých mužů“ trvat řadu měsíců a pak teprve budou členské státy Evropské unie moci rozhodovat o zrušení sankcí.

Nicméně už teď je z Vídně vidět světlo na konci tunelu a je celkem jasné, jak bude Evropská unie v případě Rakouska dále postupovat. Evropští diplomaté také zdůrazňují, že Rakouský příklad by mohl posloužit jako důležité poučení některým kandidátským zemím střední a východní Evropy, které dnes usilují o členství v Evropské unii a které mají problémy s národnostními menšinami na svém území. Jak řekl jeden z nich, jedná se zde o vnitřní politiku členských zemí, která se stejně dobře může týkat kandidátů ve střední a východní Evropě jako Rakouska. A proto Evropská unie hodlá postupovat v tomto případě velmi opatrně.