Komplikovaná obnova ozonové vrstvy
Těžce poškozená ochranná ozonová vrstva v zemské atmosféře se pomalu zotavuje. Obnoví se ozonový deštník do původního stavu? Vědci jsou skeptičtí. Návrat k normálu už prý není možný, protože člověk mezitím stačil závažným způsobem pozměnit stav celé zemské atmosféry.
Montrealský protokol, který v roce 1987 zakázal používání freonů, nese své ovoce. K tomuto závěru došel mezinárodní vědecký tým vedený Betsy Weatherheadovou z Colorado University v americkém Boulderu. Výsledky jejich výzkumu otiskl přední vědecký časopis Nature.
Za posledních deset let se pokles ozonu ve vyšších vrstvách atmosféry zastavil a jeho koncentrace dokonce mírně stoupají. K plnému "zotavení" ozonové vrstvy, jež chrání pozemský život před škodlivou ultrafialovou složkou slunečního záření, bude ale zapotřebí ještě několika desetiletí. Lidé by si proto měli i nadále dávat pozor při pobytu na slunci, protože úroveň ultrafialového záření bude i nadále zvýšená.
Nejmarkantnější je zlepšení stavu ozonové vrstvy ve středních zeměpisných šířkách. V polárních oblastech bude zacelení "ozonových děr" mnohem komplikovanější. Na rozkladu ozónu se tu podílejí významnou měrou zvláštní typy stratosférických mraků. Vytvářejí se v nich ledové krystaly a na jejich povrchu pak probíhají chemické reakce vrcholící rozkladem ozonu. S postupujícím globálním oteplením se ohřívá zemský povrch a nízké vrstvy atmosféry. Stratosféra se naopak ochlazuje. Pro vznik stratosférických mračen a rozklad ozonu tak panují stále příhodnější podmínky. Podle Betsy Weatherheadové budou v následujících letech při obnově ozonové vrstvy sehrávat rozhodující úlohu právě teplotní poměry ve stratosféře.
Na obnovu ozonové vrstvy působí celý komplex procesů a člověk nemá pod kontrolou všechny. Například při masivní sopečné erupci filipínského vulkánu Pinatubo v roce 1993 se dostalo do atmosféry velké množství chemických látek, které obnovu ochranné ozonové vrstvy zpomalily o několik let.