Komisaři chtějí více pravomocí

Více pravomocí pro Evropskou komisi a Evropský parlament, méně naopak pro instituce a mechanismy, které v rámci Evropské unie slouží k reprezentaci národních zájmů jednotlivých členských států. To je v kostce obsah návrhu, který ve čtvrtek představil předseda Evropské komise Romano Prodi. Jde o oficiální příspěvek komise do debaty o dalším směřování sjednocené Evropy, která probíhá v rámci Konventu o budoucnosti Evropské unie.

?Musíme vybudovat první opravdovou nadnárodní demokracii na světě,? řekl Prodi při prezentaci návrhu, který ? jak už citované prohlášení dává tušit ? obsahuje řadu odvážných myšlenek. Budoucí předseda Evropské komise by například měl být volen Evropským parlamentem a nikoli vybírán vládami jednotlivých členských států. Evropská unie by také měla mít svého druhu ministra zahraničí, který by byl členem Evropské komise odpovědným současně jak jejímu předsedovi, tak členským státům.

Vytvoření úřadu tajemníka Evropské unie pro zahraniční záležitosti komise navrhuje jako vcelku logické řešení, kterým by mohla být odstraněna existující duplicita funkcí: Evropskou unii totiž v současnosti reprezentují vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana ? odpovědný přímo členským státům ? a zároveň i Chris Patten, který má zahraniční politiku na starosti z titulu člena Evropské komise odpovědného za vnější vztahy. ?Pokud se Evropa chce stát velmocí, musí hovořit jedním hlasem,? zdůvodnil Prodi tuto část návrhu Evropské komise.

Británie, Francie a také Španělsko mají ovšem zcela jinou představu o tom, jak by měla být Evropská unie navenek reprezentována. Navrhují, aby měla v budoucnu svého prezidenta, voleného vládami jednotlivých členských států. Prodi však - s pro něj pověstnou dávkou sarkasmu ? tuto myšlenku rázně odmítl: ?Co by takový prezident dělal 360 dní v roce, kdy nezasedá Evropská rada a nevolá George Bush,? prohlásil předseda Evropské komise, podle kterého je s ideou prezidenta Evropské unie spojeno více problémů, než řešení.

Právě v tomto bodě je ale návrh Evropské komise překvapivě konzervativní. Navrhuje totiž zachovat současný systém rotujícího předsednictví Evropské unie. Málokterá oblast institucionálního fungování Evropské unie je přitom tak svorně kritizována, jako systém rotujícího předsednictví. Nevýhody vyplývající z toho, že předsednictví připadá každých šest měsíců některé ze členských zemí, jsou dobře patrné. Zachovat potřebnou kontinuitu není snadné už při nynějším počtu 15-ti členských států, a bude ještě mnohem těžší, až se unie rozroste o dalších 10 zemí.

Naopak v dalších bodech návrhu Evropská komise očekávané rozšíření Evropské unie zohledňuje logickými kroky. Ty v zásadě odrážejí ducha Smlouvy z Nice, kterou Evropská unie ? právě s ohledem na připravované přijetí nových členů ? odstartovala proces nezbytných institucionálních změn. Komise ve svém návrhu prosazuje, aby došlo k rozšíření většinového principu při hlasování a o to i na otázky týkající se například vnitřní politiky a spravedlnosti, výhledově dokonce i daňové politiky.

Návrh Evropské komise je sice všeobecně označován za ambiciózní, avšak s ohledem na předchozí vyjádření Romana Prodiho i jiných komisařů neobsahuje nic, co by bylo možné označit za velké překvapení. Je přirozené, že se komise snaží prosadit takové změny, které by co nejvíce rozšířily pole její působnosti. V tom jsou její postoje logicky bližší stoupencům federalistického pojetí sjednocené Evropy, než těm, kdo chtějí zachovat silnou roli národních států.

Například odmítnutím myšlenky prezidenta Evropské unie Prodi a jeho komisaři zcela jistě nezískají plusové body v Londýně, Paříži či Madridu. Naopak velmi sympatická může být iniciativa Evropské komise Německu a spolu s ním i řadě menších států Evropské unie. To ale není až tak důležité: Návrh Evropské komise ? i když má charakter oficiálního dokumentu ? je totiž pouze příspěvkem do mnohem širší diskuse.

?Sjednocená Evropa musí být demokratičtější, efektivnější a průhlednější,? tvrdí Romano Prodi. V tom se shoduje s drtivou většinou účastníků rozpravy, která probíhá v rámci Konventu o budoucnosti Evropské unie. Které z návrhů Evropské komise nakonec úspěšně projdou sítem detailních diskusí ukáže až konečné doporučení, které má Konvent zveřejnit v polovině příštího roku.