V dětské vzpomínce mám listopad spojený s odpoledním vyučováním. Za okny učebny je tma. Najednou se cosi zabělá – a je to jasné. Sněží, letí ta zpráva od lavice k lavici.
Prezident se pohybuje na hraně Ústavy, když váhá se jmenováním Andreje Babiše premiérem a naznačuje, že někteří případní ministři by v jeho posuzování nemuseli projít.
Jak taky může vypadat česká ekonomická diplomacie v praxi. Sen o dostupném bydlení. Nejde o Babiše a Pavla, nýbrž další smysl české Ústavy. Máme se bát Ruska?
V návrhu programového prohlášení vznikající vlády Andreje Babiše (ANO) chybí jasný postoj k ruské agresi na Ukrajině, upozornil i prezident Petr Pavel.
Izraelský premiér Netanjahu musí řešit staronový problém, jemuž se zatím vyhýbal. Totiž násilí extremistů z řad osadníků vůči Palestincům, ale občas i izraelské armádě.
Petra Pavla čeká v pondělí na Pražském hradě nejednoduchá návštěva z Polska v podobě nového polského prezidenta Karola Nawrockého.
Pokud by politici měli dodržet všechno, co je napsáno v ústavě, co říká zákon o střetu zájmů a jak obojí interpretoval Ústavní soud, tak Babišův konflikt zájmů nemá řešení.
Kdyby už byly špičky hnutí ANO předposlední listopadový víkend u moci, asi by se nevyhnuly vyjádření k americkému návrhu mírového uspořádání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Tři dny trvalo, než se evropští lídři vzpamatovali. Než si uvědomili, že proruský plán na řešení ukrajinského konfliktu není habaďůra, případně zlý sen, ale tvrdá realita.
