Komáři ohrožují ikony Galapág

Komáři druhu Aedes taeniorhynchus se podle genetických studií dostali na Galapážské souostroví asi před 200 000 let. Tento komár se na jihoamerické pevnině obvykle zdržuje v mangrovových lesích a slaných pobřežních bažinách, kde saje krev různým druhům savců. Na Galapágách se však začal chovat zcela jinak - rozmnožuje se i 20 km daleko od pobřeží a zalétává až do nadmořských výšek kolem 700 metrů. A co je hlavní, místo krve savců, kterých je na ostrovech relativně málo, dává přednost krvi obřích želv a mořských leguánů. Výsledky analýzy DNA ukázaly, že mezi ostrovními komáry a jedinci stejného druhu, kteří žijí na pevnině, zeje malá propast. Úroveň rozdílů ukazuje na to, že z ostrovních komárů patrně vzniká zcela nový druh.

Vědci, kteří evoluci komárů sledují, se ale začínají obávat o osud galapážských plazů. Zatím se sice na ostrově nevyskytlo žádné závažné onemocnění, které by komáři mohli přenášet, ale s vzrůstajícím turismem je to zřejmě jen otázkou času. Pokud se tak stane, může to ikonické plazy Galapág doslova zdevastovat. Je totiž velice pravděpodobné, že kvůli dlouhé izolaci nebudou mít proti zavlečeným chorobám žádnou imunitu.

Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.