Koho američtí demokraté nominují na prezidenta?

Celých 65 procent oprávněných voličů si nebylo schopno vzpomenout na jméno ani jednoho z demokratických uchazečů o prezidentský úřad. A o moc lépe na tom nejsou ani sami demokraté. Jen 33 procenta z nich dokázala jmenovat alespoň jednoho z kandidátů. Tři procenta potom uvedla jména lidí, kteří o nominaci vůbec neusilují. Podle britského listu Financial Times to mohlo zčásti souviset s tím, že v současnosti nejpopulárnější demokraté, kterými jsou Hillary Clintonová a Al Gore, se o nejvyšší úřad v zemi ucházet nehodlají.

Podle průzkumu amerického deníku USA Today zatím v preferencích veřejného mínění mezi zmíněnými 9 kandidáty Demokratické strany s 23 procenty vede senátor za stát Connecticut Joe Lieberman. Ten je veřejnosti znám především jako Goreův kandidát na viceprezidenta ve volbách z roku 2000. Se třinácti procenty ho následuje bývalý vůdce demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů Richard Gephardt, který má úzké vazby na odbory a netají se ambiciózními plány v oblasti zdravotnictví. Na třetím místě pomyslného řebříčku preferencí se nachází bývalý vermontský guvernér Howard Dean. Tento muž, jehož jméno téměř před půl rokem téměř nikdo neznal, se profiloval zejména svým silně odmítavým stanoviskem k válce v Iráku. Upozornil na sebe také tím, že byl schopen, zejména prostřednictvím internetu, získat pro svou kampaň i nemalé příspěvky sponzorů.

S 10 procenty preferenčních hlasů se potom podle průzkumu USA Today umístil na 4. místě vietnamský veterán a senátor za Massachussetts, John Kerry. Ten byl přitom ještě nedávno považován za jasného favorita. Na veřejnosti se dosud vyjadřoval zejména k vojenské misi Spojených států v Iráku. Válku proti režimu Saddáma Husajna nejdřív podporoval, postupně se však k iráckému angažmá Washingtonu začal stavět kriticky.

Kdo ze současných devíti zájemců o demokratickou nominaci do prezidentského klání zvítězí, se dozvíme až za zhruba půl roku. Předvídat výsledky demokratických primárek může být ošidné. Nelze totiž zapomínat na to, že téměř polovina demokratů nebyla v létě rozhodnuta, komu dá svůj hlas. Americký měsíčník Washington Monthly navíc ve svém zářijovém vydání upozorňuje, že kartami by ještě silně mohla zamíchat případná kandidatura muže, který se až dosud něčemu takovému bránil. A sice bývalého vrchního velitele spojeneckých vojsk NATO Wesley Clarka.

Ačkoli se Clark zatím nepřihlásil k žádné straně, postoje, které zastává, ho podle listu jasně řadí k demokratům. Hájí totiž právo ženy na potraty, programy na podporu menšin i progresivní zdanění. Prokázal navíc, že je schopen přijít s alternativní strategií boje proti terorismu. A to i v případě Iráku, když krátce před válkou prohlašoval, že k zahájení vojenské akce je nutná mezinárodní podpora. Zároveň tehdy varoval, že boje budou pokračovat i po ukončení bojových operací. Jako velitel NATO Clark, podle Washingtonu Monthly, získal dostatečné manažerské zkušenosti. V médiích se navíc profiloval jako nestranný vojenský expert, který na lidi působí důvěryhodně.

A ve prospěch bývalého vrchního velitele sil Severoatlantické aliance se v červnovém rozhovoru pro agenturu AP vyslovil i bývalý prezident Bill Clinton, který na jeho adresu tehdy doslova prohlásil, cituji: "Myslím, že by byl dobrým prezidentem".

Pokud by se však Wesley Clark rozhodl kandidovat, musel by ve velmi krátkém čase zvládnout to, na co jeho protivníci měli dlouhé měsíce, tedy sestavit volební tým, vybudovat si u veřejnosti jméno jako prezidentský kandidát, a v neposlední řadě získat potřebné finance. Podle Washingtonu Monthly to není nemožné. Mnohé proto už možná napoví následující týdny.