Kmoníček: Protiruské sankce zafungovaly leda na český sýr

Ředitel zahraničního odboru kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček v Interview Plus upozorňuje na fakt, že turecká delegace se omluvila z nynějšího evropského summitu v Bruselu. Podle Kmoníčka je to diplomatický nátlak na Evropu.

„Turci tak posilují svou pozici. Dlouhodobě říkám, že Turecko je nám schopno pomoct. Aby bylo motivováno, bude chtít tři věci: bezvízový vstup do schengenského prostoru, zahájení přístupových jednání do EU a podstatně více peněz než mu nabízíme.“

Evropa musí být podle Kmoníčka schopna Turecku argumentovat nejen jeho náklady v souvislosti s uprchlíky, ale také příjmy. „Málo se mluví o tom, kolik bohatých Syřanů odešlo do tureckých pohraničních oblastí, kde se připojili ke svým účtům, které výrazně zlepšily bonitu tamních bank.“

Turkům se vyplatí čekat. Jak u nich přibývá uprchlíků, jejich karty se zlepšují. Ale nesmějí čekat ani příliš dlouho. „Je to, jako když plníte přehradu vodou. Čím více vody v přehradě, tím lépe ji prodáte. Ale musíte vědět, kolik vydrží přehradní nádrž, aby vám nezaplavila Ankaru,“ přibližuje Kmoníček.

Každý posun na syrské frontě vzedme uprchlickou vlnu. Je jedno, kdo tam vítězí

Ruské nálety v Sýrii hodnotí Kmoníček jako obojaké. Kdyby tam Rusové přímo nevstoupili, znamenalo by to, že by Bašár Asad zůstal závislý pouze na Teheránu. „Je to vybírání ze dvou ne úplně standardních partnerů. Ale něco mi říká, že s Rusem se člověk dohodne o hodinu dříve než s Peršanem.“

Rusko má 14 % muslimských obyvatel a v zásadě nepotřebuje, aby se jim tento počet navyšoval v Rusku ani za hranicemi v Evropě. To jde proti ruským národním zájmům.

Další věc je, že nebýt vstupu Ruska do syrského konfliktu, nedočkali bychom se ani zahájení ženevských jednání o mírovém uspořádání v Sýrii.

Navíc díky nutné koordinaci ruských a amerických jednotek v Sýrii poprvé od konce druhé světové války spolu napřímo komunikují američtí a ruští velitelé bez svých ústředí. „Snáz se válčí proti někomu, koho neznáte osobně. I to je benefit, znají se osobně. To pomáhá i bezpečnostní situaci ČR,“ je přesvědčen Kmoníček.

„Ve stejné chvíli ale za to platíme navýšením migrační krize, protože ruské vojenské úspěchy a ne úplně omezená strategie bombardování plošně vyhání obyvatelstvo do bezpečí. Je to něco za něco.“

Ruské angažmá v Sýrii bude mít velmi smíšenou závěrečnou zprávu.

The Guardian napsal minulý týden, že když padne Aleppo, které Rusko bombarduje, bude to mít pro Evropu dalekosáhlé důsledky v nové masivní uprchlické vlně. Je to tak?

Je jedno, kdo v Sýrii vítězí, je přesvědčen Kmoníček. „To samé by se dělo, kdyby Bašár Asad začal dramaticky prohrávat a islamisté dobyli Damašek. Každý posun na frontě bude znamenat zvýšenou migrační vlnu. A tím se znovu posiluje turecká karta.“

Sankce zafungovaly leda na český sýr

Miloš Zeman pro ruskou agenturu TASS prohlásil: „Vždy jsem byl proti sankcím. Nejenže je nemáme prodlužovat, ale neměli jsme je ani zavádět. Sankce je třeba zrušit teď, nikoli v budoucnu." Není to zpochybňování evropské politiky?

Sankce možná zafungovaly na český sýr, který se místo v jižních Čechách začal vyrábět v pobočném závodu v Rusku.

Kmoníček je přesvědčen, že polovina států EU sdílí názor Miloše Zemana. „On svým pohledem ekonoma je přesvědčen, že sankce nikdy nikde nic nevyřešily.“

„Přiznejme si, že sankce by nepřinesly výsledek nebýt poklesu ceny ropy. Ta se změnila díky Saudům, kteří se rozhodli, že začnou chytat americké producenty břidlice. Putin se tak stal pouze vedlejší obětí saudského plánu,“ uzavírá Kmoníček.

Celý rozhovor s Hynkem Kmoníčkem si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.