Klima v rakouské velké koalici se podstatně zlepšilo

Ústředním tématem jsou problémy zaměstnanosti a správní reformy. Dále pak mezi jiným i spor o zaměstnávání odborných sil soustružníků, svářečů a frézařů, protože lidovci by chtěli kvůli jejich nedostatku připustit jejich obsazení z nových zemí Evropské unie. Sociální demokraté místo toho navrhují přeškolení rakouských pracovníků z obdobných zaměstnání, aby se nezvyšovala jejich nezaměstnanost. Koordinátoři prohlásili, že ke konfliktům může docházet, ale ty jsou "pozitivní v rámci různých názorů. Hledáme společného jmenovatele". V protikladu k černým předpovědím je dnes klima zřetelně lepší a spolupráce mezi vládními koordinátory dobrá. Mluvčí obou stran vzájemně vychvalovali dohodu o rozpočtu jako signál pro potvrzení pracovních schopností vlády vedené svými stranickými vůdci.

Opozice na straně druhé však od jednání koalice neočekává nic dobrého: mluvčí Zelených obvinil vládu, že chce šetřit za každou cenu a přitom nebere zřetel na nutné budoucí investice na ochranu klimatu. Šéf Svobodných Heinz Christian Strache prohlásil, že rozpočet je bez jakýchkoliv inovací a Molterer je "virtuosem nečinnosti".

Ve světle této sílící kritiky ze strany opozice a sdělovacích prostředků je nutno chápat rozčarování kancléře Gusenbauera, když se dozvěděl, že během svých jednání v Praze nebyl informován o aktuální situaci v Temelíně. Hrubá chyba technika a nepochopení pracovníků ČEZu okamžitě informovat Prahu o havárii v jaderné elektrárně Temelíně dostaly během probíhajících česko-rakouských jednání spolkového kancléře do trapné situace. Do Vídně se vracel ve vítězoslavné náladě, protože se s českou stranou dohodl na řešení problémů v Temelíně vytvořením společné parlamentní komise. Tím se snažil elegantně obejít prosincovou výzvu rakouské národní rady o tvrdých krocích vůči České republice. Místo toho se veřejnost dozvěděla o sté temelínské havárii. Rakouské ministerstvo životního prostředí ústy svého mluvčího požádalo českou stranu o vysvětlení, proč to trvalo padesát hodin, než o ní dostalo informaci a ministr Pröll oznámil, že zašle protestní dopis. Gusenbauer ještě včera okamžitě volal svého pražského kolegu Topolánka a stěžoval si, že nebyl při úterním jednání v Praze o havárii informován, ačkoliv k ní došlo ještě před jeho příjezdem. Kancléřův mluvčí prohlásil, že jeho šéf "si takto nepředstavuje otevřený a přátelský dialog", o který se snaží s českým premiérem. Nepomohlo mu ani naše vyjádření, že česká strana měla 72 hodin času k tomu, aby o této nehodě informovala rakouskou stranu, takže nebyly žádným způsobem porušeny vzájemné dohody. Tuto skutečnost kritizovaly i jihočeské nevládní organizace, které vyjádřily podezření, že pozdní informace měla souvislost s rakouskou blokádou hraničních přechodů.

Šéf strany Zelených profesor Alexander Van der Bellen uspořádal ihned tiskovou konferenci, na které položil otázku, zdali Gusenbauer byl informován, protože pokud se tak nestalo, byl to řečeno jeho slovy "nikoliv přátelský akt z české strany". Navíc zůstává nezodpovězeno, proč Gusenbauer o tom neinformoval rakouskou veřejnost. Předsedkyně parlamentního výboru pro životní prostředí ze strany Zelených Eva Glawischnigová ostře kritizovala dohodu o zřízení společné parlamentní komise s tím, že "jde o největší zklamání od roku 2000". Podle jejího názoru již šest let se scházejí experti obou stran, a proto neví, co by ještě mělo být "parlamentarizováno". Jak se dalo očekávat, stá havárie byla přímo vodou na mlýn hornorakouských aktivistů a tamní koaliční vlády lidovců a Zelených. Zemský rada životního prostředí za Zelené Rudi Anschober prohlásil, že se nemají již dále zkoumat možnosti právních kroků, ale konečně je provést. Šéf tamních Svobodných ostře kritizoval informační politiku české strany a představitel provinční haiderovské BZÖ obvinil Gusenbauera a Prölla, že svou "politikou nečinnosti" ohrožují bezpečnost Horních Rakous.

Zatím však nic nenasvědčuje, že by na setkání velké koalice otázky Temelína měly hrát důležitou roli. Lidovci obdobně jako sociální demokraté se na celou záležitost snaží hledět střízlivě, i když nepodceňují její případný vliv na volební preference. Při aktuálním průzkumu názoru Hornorakušanů bylo zjištěno, že pouze pět procent věří, že vláda něco činí proti Temelínu. V ostatních částech země obyvatelstvo tak Temelín nevzrušuje, protože Rakousko je obklopeno zeměmi, které jaderné elektrárny provozují.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .