Klášter Šao-lin

Tak jako v našich zemích najdete na každém rohu kostel, nebo alespoň malou kapličku, symbol náboženství, jež formovalo naši kulturu, v Asii se stejně hojně setkáte s chrámy zasvěcenými učení jistého indického prince, který se vzdal světského života, aby se mohl stát Buddhou - tedy osvíceným.. Klášter Šao-lin byl původně jedním z nich.

Podle legendy byl založen na konci 5.století indickým buddhistickým mnichem. Po nějakou dobu to byl pouze jeden z mnoha klášterů vznikajících v té době po celé zemi spolu se stoupajícím vlivem buddhismu. Pak se ale před jeho branou objevil mnich Boddhidharma, stoupenec buddhistické sekty Čchan, kterou dnes všichni znají pod jejím japonským názvem Zen. Boddhidharma si přál vstoupit do zdejšího kláštera, ale mniši ho zprvu odmítali. Usadil se tedy do jeskyně poblíž chrámu a meditoval. Jeho učení spočívalo v dlouhotrvajících meditacích, kdy seděl bez pohnutí celé hodiny. Jeho schopnosti a znalosti nakonec mnichy přesvědčili, aby ho přijali. Aby si vytvořili a udrželi dobrou fyzickou a tím i psychickou kondici, kterých bylo pro dlouhé meditace potřeba, vytvořil soustavu cviků, pro něž použil cviky indické jógy napodobující pohyby zvířat. Později, v dobách, kdy byli stoupenci buddhismu pronásledováni a napadáni, se tato kondiční cvičení stala i nástrojem obrany proti útočníkům.

Logo|foto:Český rozhlas

Klášter leží na středním toku Žluté řeky ve středočínské provincii Che-nan (Henan), asi 80 kilometrů západně od jejího hlavního města Čeng-čou (Zhengzhou), mezi vrcholky pohoří Sung-šan (Songshan). Jedná se o oblast plnou historických památek. Nedaleko (na čínské poměry je vzdálenost pod sto kilometrů opravdu co by kamenem dohodil) se nachází třeba jeskyně Lung-men, o nichž jsme již mluvili. Díky slávě kung-fu je toto místo nejen velmi přitažlivou turistickou atrakcí, ale i střediskem výuky tohoto bojového umění. Na rozdíl od filmových příběhů je dnes studium kung-fu přístupné i zahraničním zájemcům. Přes 99% žáků a studentů ale samozřejmě tvoří Číňané. Šao-linské školy patří k nejprestižnějším institucím v zemi. Rodiče proto nelitují peněz a posílají sem své ratolesti dokonce již v útlém věků pěti let. Po absolvování jedné ze zdejších internátních škol se totiž mohou stát učiteli tělocviku, policisty, tělesnou stráží, kaskadéry apod.

Osobně jsem zažila velmi zajímavou ukázku toho, jak lze zdejšího výcviku využít. Jistý absolvent zde předváděl léčivé výrobky založené na tradiční medicíně. Aby dokázal léčivé schopnosti masti na spáleniny, přejel rukou po železném řetězu, který před našima očima rozžhavil. Pro takový výkon musel samozřejmě ovládat meditační cvičení, která mu pomohla alespoň částečně vytěsnit bolest.

Při průjezdu městečkem se vám téměř v kteroukoliv denní dobu naskytne pohled na prostranství plná pilně cvičících dětí všech věkových skupin. V uniformních teplákových soupravách tu stojí řady a řady žáků, kteří vykopávají a dělají přemety a salta, jako by byli z gumy.

Samotný klášter byl v průběhu věků mnohokrát zničen. V roce 1928 byl téměř vypálen místním samovládcem a zkáze neušel ani během nechvalně proslulé Kulturní revoluce na přelomu 60. a 70.let. Dodnes zde probíhá výstavba zničených pavilonů. Vedle hlučných místních turistů a návštěvníků ze zahraničí tedy můžete pozorovat i dělníky, jak sestavují budovy z dřevěných trámů, pokládají vlnité střešní tašky nebo dokončují pestrou ozdobnou malbu na krovech.

Vlastní klášterní komplex asi nebude pro západního návštěvníka ničím tak zajímavým. Při cestách po Číně uvidí podobných komplexů mnoho. Šao-lin ale může nabídnout vedle svého jména ještě jednu mnohem zajímavější atrakci. Vedle chrámů se nachází rozsáhlý hřbitov, kam byl po staletí ukládán popel význačných mnichů. Dle buddhistické tradice se nad každým hrobem tyčí náhrobek v podobě malé pagody. Podle těchto náhrobků získalo místo jméno Les pagod. Pokud mu věnujete dostatek času a popojdete mimo hlavní cesty přecpané turisty, můžete si zde krásně odpočinout, posedět na kamenech a třeba i posvačit. Turisticky zdatnějším návštěvníkům nabízí Šao-lin i stezky na okolní vrcholky, z nichž nejvyšší má 1 512 m. Prostě pro každého se zde najde něco.