Kim na cestách?

Spíš jako kuriozitu můžeme tedy poznamenat, že nejpravděpodobnější výskyt diktátora je momentálně v čínském Kantonu, ležícím nedaleko Hongkongu a Macaa. Je to město, považované za jedno z nejbohatších v říši středu. Vedou tam následující stopy: Na malém ostrůvku v toku tamní řeky je umístěn pětihvězdičkový hotel Bílá labuť. Místní úřady se z ničeho nic rozhodly pronajmout si ho celý - to znamená všech jeho 843 luxusních pokojů. Mimochodem, nyní - mimo sezónu - vás přijde lepší pokoj na dobrých 300 dolarů za noc. Bez slušného oblečení vás přitom nepustí ani do blízkosti budovy.

V hotelu bydleli přitom hosté, kteří museli být nečekaně přestěhováni jinam. Na příjezdových silnicích se objevily betonové zábrany a budovu obklopily stovky policistů v uniformách i v civilu. Chodcům byl znemožněn přístup do širokého okolí a recepce začala oznamovat, že hotel je až do neděle plně obsazen. Japonská agentura Kjódó zanedlouho zvěstovala, že nejmenovaný zaměstnanec poskytl informaci o údajné rezervaci pro severokorejského vůdce.

Oficiální kruhy v Severní Koreji ovšem tvrdí, že nikdo z vedení není momentálně v cizině - a mlčí samozřejmě i kruhy čínské. Už v minulosti se ale ukázalo, že Pchjongjang cestu diktátora buď vůbec nepotvrdí, nebo poskytne strohé informace až po jeho návratu. Bylo to tak i při jeho poslední známé cestě do Číny v roce 2004. Budeme-li tedy předpokládat, že Kim skutečně sedí v některém ze skoro 850-ti pokojů Bílé labutě, vzniká otázka, proč se vydal na cestu? Proč do Číny? Proč právě nyní? A proč zrovna do Kantonu?

Odpovědí může být například to, že diktátor chce vidět místo, jež se stalo jedním z motorů čínského ekonomického zázraku - snad ještě důležitějším, než pověstná Šanghaj. Ze strany Pekingu by pozvání do této oblasti na jihu země nebylo vůbec překvapením. Naopak, zapadalo by přesně do filosofie tamních soudruhů. Ti se totiž snaží přesvědčit Kima, aby se vydal jejich cestou. Jinými slovy, aby i on přistoupil k hospodářským reformám, i když bude držet svou zemi politicky nadále na krátké uzdě.

Spekuluje se dokonce o tom, že v Kantonu by mohla proběhnout nějaká jednání o severokorejském jaderném programu. Zatím totiž nepřinesly výsledky rozhovory šesti zúčastněných: tedy Severní a Jižní Koreje, Spojených států, Ruska, Číny a Japonska. Tato jednání ostatně nikdy k ničemu nedošla, protože Kim je natolik nespolehlivý a navyspytatelný, že se nedá věřit prakticky ničemu, co jeho emisaři řeknou.

Severní Korea dlouhodobě zápasí s hladomorem, ale dává obrovské prostředky na zbrojení. Existuje podezření, že jakékoliv humanitární zásilky končí v armádě, nikoliv u hladovějících obyvatel. Když pošle Japonsko loď, naloženou pytly s rýží, Kim na ně prý dodá nápis: vyrobeno v Severní Koreji. Obyvatelstvo je vystavené dnes a denně naprosto tvrdé propagandě náboženského charakteru. Kim žádá, aby byl oslavován spolu se svým otcem Kim Ir-senem, kterému dal po smrti titul "věčný prezident". Mimochodem, Kim Ir-sen byl jedním z nejhorších zločinců 20.století. To ale posoudí až historici, doufejme, že i ti domácí.

Zatím je totiž Severní Korea jakýmsi obřím koncentračním táborem, z něhož se dostávají informace vlastně jenom prostřednictvím lidí, kterým se podaří útěk - většinou do Číny. Jedním z takových šťastlivců se stal v roce 2000 osobní bodyguard samotného Kima. Jmenuje se Li Jong-guk a žije v Jižní Koreji. O svých zážitcích napsal knihu, která vyšla v roce 2004.

K nynější cestě diktátora říká, že spolu s ním jede vždy zhruba 400 lidí - od poradců, přes zástupy osobních strážců, až po mladá děvčata, sloužící k jeho choutkám. Současně upozorňuje, že severokorejský režim dosáhl jistou dokonalost ve vysílání falešných signálů. Když se Kim někam vydá - v minulosti to bylo většinou obrněným vlakem, který kdysi daroval Stalin jeho otci - pak ve stejnou chvíli vyjíždí z hlavního města několik podobných vlaků, a také vyplouvají lodě a vyjíždějí kolony aut s policejním doprovodem. V žádném případě neletí diktátor nikdy letadlem, protože to se dá sestřelit.

Otázka, zda Kim Čong-il je nebo není v Kantonu, nepatří ale k důležitým. Podstatné je, zda jeho režim je schopen nějaké změny. Zatím se zdá, že nikoliv, protože změny asi není schopen osobně Kim Čong-il. A v takovém případě mu nepomůže ani návštěva New Yorku, Londýna, Paříže nebo Dysneylandu. Pomohla by snad jenom raketa na měsíc.