Kilometry nanovláken

Příspěvek jste mohli slyšet v magazínu Nula-jednička. Další témata: Soukromí člověka a technologie (M. Tichý, repríza), Mezinárodní chemická olympiáda (P. Holzhauser), Futurologické okénko: citlivá počítačová klávesnice (J. Donát), Četba - J. Rečková: Centrum rokenrolu (repríza).

Válcovité nanotrubičky v blízké budoucnosti změní náš svět. Jsou tvořeny pravidelným šestiúhelníkovým pletivem navzájem pevně spojených uhlíkových atomů a mají průměr kolem jednoho nanometru. Tyto nanostruktury mají blízko i ke sférickým uhlíkovým molekulám, tzv. fullerenům, a k rovinnému souvislému nanomateriálu zvanému grafen. Skýtají až neuvěřitelnou základnu pro různé technologické a průmyslové aplikace zejména v oblasti mechaniky, energetiky, elektroniky a termiky.

Velmi lehký materiál, který je z nich vyroben, je asi 100x pevnější než ocel a vede elektrický proud a teplo mnohem lépe než klasické kovové nebo polovodičové materiály. Uhlíkové nanotrubičky také snad umožní nanoelektronice vyvinout mnohem výkonnější počítače, než jaké je možné postavit na bázi křemíku.

Mezi hlavní překážky využití uhlíkových nanotrubiček patřil donedávna fakt, že jejich délka sahala typicky do 10 000 nanometrů, tedy 10 mikrometrů, a nejvíce se je povedlo "natáhnout" do rozměrů řádově centimetrových. Hromádka takových trubiček vypadá jako černý prášek či mour. Jsou to vlastně jen makromolekuly s velmi speciální strukturou a tvarem. Firmě Nanocomp technologies se však podařilo nedávno objevit postup, pomocí kterého vypěstovali z nanotrubiček "přízi" o kilometrové délce! Nyní lze tedy vytvářet už opravdu makroskopicky viditelné a makroskopicky působící svazky nanovláken, které vědci nazvali "nanopřízí". Další možností je výroba velkých ultratenkých a ultrapevných plošných fólií.

Výroba nanovláken ve společnosti Nanocomp Technologies