Když dáte dítěti facku, je to jen vaše selhání, tvrdí psycholog Šneberger
Francouzský parlament nedávno schválil změnu občanského zákoníku, která zakazuje fyzické trestání dětí. V Evropě zbývají jen čtyři země bez legislativního zákazu, Česko je mezi nimi. Mělo by se něco změnit?
„Fyzické trestání dětí je špatné. Ještě horší ale je, aby byly rodiny zas víc regulovány,“ řekla v pořadu Pro a proti středoškolská pedagožka Nina Nováková ze spolku Středoevropská inspirace. Na rodiče je prý třeba působit tak, aby fyzický kontakt, který dítě může vnímat jako určitý korektiv, sice znali, ale pokud možno nepoužili.
„Facka je naprosto nepřípustná, pohlavek je vždy riskantní. Když ale dítě v prekonvenčním stadiu morálního vývoje plácnete přes ručičku, tak to považuji za přípustné,“ dodává. (Pozn. red.− O prekonvenční úrovni myšlení dítěte se hovoří v případě, kdy se řídí strachem z následků nebo očekáváním odměny.)
Já tomu říkám korigující fyzický kontakt. V rodině, která funguje dobře, je bezvýhradné přijetí dítěte. To ví, že ho milujete a netrestáte v afektu. To je naprosto zásadní.
Nina Nováková, pedagožka
Pedagožka a bývalá poslankyně TOP 09 zopakovala, že je proti násilí. „Nepřiměřené fyzické tresty jsou považovány za násilí. My ale máme zákonem ošetřeno jakékoliv násilí na dětech. Včetně nepřiměřených fyzických trestů.“
„Jako si nepřeji, aby mi někdo v rodině říkal, jak dalece má probíhat má intimita, tak stejně je to v rodině,... ve které použití fyzického korektivu, jako posledního prostředku vůči dítěti, není špatně,“ shrnula Nina Nováková.
Autoritu nezískáte násilím
„Už od roku 2006 prosazujeme nulovou toleranci násilí vůči dětem a ženám,“ říká psycholog Václav Šneberger z Ligy otevřených mužů. „Až 64 % našich občanů připouští fyzické tresty, tedy i násilí na dětech. Pokud je naše společnost tak nevychovaná, že podobné zákony potřebuje, proč ne,“ dodává.
Podle psychologa je ale „jakékoliv násilí nepřípustné. Použití fyzického násilí je vždy zoufalstvím rodiče, který už neví, co by měl udělat. Neumí použít jiné strategie, protože se je sám asi ani nenaučil.“
Pokud jsou v rodině rituály, kde se násilí používá jako korektiv, bude to samé dělat dítě i ostatním. Na jednu stranu se hněváme, že roste agresivita dětí. Sami ale nepřipouštíme, že to vidí u nás.
Václav Šneberger, psycholog
Řeč je prý o psychologicky významných faktorech, které pak vychovávají dalšího násilníka. „V našich kurzech učíme rodiče, aby uměli používat svojí sílu a autoritu, ale bez násilí. Samozřejmě, že to jde.“
„Děti v nás mají vidět silné vzory. My jim ukazujeme, jak se konflikty řeší. Musíme se naučit pracovat se svou autoritou. Ale nenásilnou formou,“ doporučil Václav Šneberger.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu.
Související
-
Většina rodičů v Česku stále vychovává děti pomocí fyzických trestů, ukázal výzkum
Fyzické tresty při výchově dětí používají téměř dvě třetiny českých rodičů. Polovina z nich nejčastěji jen plácne přes zadek či ruce, pětina dá pohlavek či facku.
-
Země, kde jsou tělesné tresty zakázané, jsou bezpečnější a děti se v nich míň perou
Trestání dětí pohlavky, fackami a dalším bitím může později vést k dalšímu ubližování.
-
Psycholožka souhlasí s tresty: Dítě potřebuje mantinely. Nebude mít deprese
Co je u dítěte ještě běžný strach a co už deprese? Jak vyvážit výchovu potomka, abyste neměli doma rozmazleného fracka?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.