Kde vzaly želvy krunýře
Objev zatím nejstarší želví fosílie možná změní pohled na evoluci želv a jejich krunýřů.
Želvy vznikly na souši - to je názor, který až do nynějška zastávala většina paleontologů. Teorie se opírá o fosílii želvy Proganochelys, která žila před 205 miliony let a byla objevena v Německu. Stavba jejího těla s krátkými končetinami a těžkým krunýřem ukazovala na pozemní zvíře. Nyní se ale paleontologům dostala do rukou ještě starší fosílie a situace rázem vypadá poněkud jinak.
Fosílie pochází z Číny, je stará 220 milionů let a byla nalezena v sedimentu z mořského dna. O tom, že šlo o vodní želvu, svědčí i dlouhé končetiny, které jsou daleko vhodnější k plavání než k chůzi. Na rozdíl od svých dnešních příbuzných měla pravěká želva tlamu plnou zubů a dostala proto latinské jméno Odontochelys semitestacea. Odontochelys znamená "zubatá želva".
Její krunýř vyvolal mezi paleontology značné diskuze. Želva totiž měla vyvinutou pouze spodní část, takzvaný plastron. Horní část neboli karapax chyběla a široká žebra připomínala dnešní želvy v embryonálním stádiu. Podle paleontologů, kteří želvu popisují v časopise Nature, to znamená, že obě poloviny krunýře se v evoluci mohly vyvíjet nezávisle na sobě. Zároveň se domnívají, že želvy spíše než na souši vznikly ve vodním prostředí.
Jiní paleontologové nabízejí odlišnou interpretaci: želvy vznikly na souši a chybějící karapax je jenom druhotnou adaptací na život ve vodním prostředí, kde hrozí útok spíše zezdola než ze shora. Ostatně i dnešní druhy mořských želv mají vrchní část krunýře více či méně redukovanou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.