Kde vzali lumčíci jed
Lumčíci mohou klást vajíčka do housenek díky genům, které si před miliony let vypůjčili od virů.
Parazitický blanokřídlý hmyz z čeledi lumčíkovitých klade svá vajíčka do těl housenek. Zároveň s vajíčky dostane housenka i dávku toxinů, které ochromí její imunitní systém a umožní, aby se z vajíček vylíhly larvy. O původu těchto toxinů se dlouho vedly spory. V 70. letech minulého století vědci zjistili, že jsou produkovány ve vaječnících lumčíků a jde o proteinové obálky, ve kterých se skrývá dvouvláknová DNA. Kvůli podobnosti s virovými částicemi se jim začalo říkat polydnaviry.
Výsledky genetické analýzy ovšem ukázaly, že částice obsahují převážně vosí DNA a nejsou v nich žádné proteiny, díky kterým by se virus mohl rozmnožovat. Záhadu podle článku na stránkách Science pomohla vyřešit nová studie, v rámci které se francouzští entomologové podívali na DNA nejen v částicích, ale i ve vaječnících lumčíků. U dvou druhů - Chelonus inanitus a Cotesia congregata - objevili 22 genů, které se shodují s geny prastaré rodiny virů Nudiviridae. Ty zřejmě před miliony let infikovaly předky lumčíků a jejich geny se začlenily do hmyzího genomu, kde nyní kódují strukturální proteiny toxických částic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
