Kde vzala Země své oceány

Vodu měla naše planety vždy, protože materiál, ze kterého vznikla, ji obsahoval ve stopových množstvích. Desítky až stovky ppm se však vědcům zdály příliš málo pro vznik oceánů. Předpokládá se, že většinu vody do nich dodal led z komet a meteoritů během období silného bombardování, které skončilo před 3,9 miliardami let. Nová studie však ukazuje, že hledat mimozemský původ oceánské vody není tak docela nutné.

Geoložka Linda Elkins-Tatonová z Massachusettského technologického institutu provedla chemickou a fyzikální analýzu meteoritů, které jsou analogické hmotě, z níž vznikly planety. Data použila k vytvoření počítačové simulace planety podobné Zemi v časných fázích existence. Model ukazuje, že podstatná část vody z roztavených hornin mohla rychle vytvořit páru v atmosféře, která po ochlazení planety zkondenzovala a dopadla na povrch Země. Přestože vody v zemském plášti bylo méně než v písku Sahary, stačilo by její odpaření a kondenzace na vznik oceánů hlubokých stovky metrů. Celý proces by zabral jen pár desítek milionů let, což znamená, že oceány na naší planetě mohly šplouchat už před 4,4 miliardami let. Život by pak měl na svůj vznik daleko víc času, než se zatím předpokládá.

Zdroj: Astrophysics and Space Science