Kde vzala želva krunýř

Želvy vypadají už miliony let stále stejně. Tělo jim kryje elegantní krunýř. Jenže - jak k němu přišly? Mnozí vědci byli přesvědčeni, že želví krunýř vznikl srůstem kostěných štítků vyrůstajících předkům želv z kůže. Podobné kostní štítky nesou na svém těle mnozí plazi. Těla si jimi kryli vyhynulí dinosauři. Patří také do arzenálu dnešních krokodýlů.

V Číně byla objevena dosud nejstarší fosilie želvy stará zhruba 220 milionů roků. Živočich dostal vědecké jméno Odontochelys semitestacea. Druhové jméno semitestacea naznačuje, pozoruhodný rys - horní část krunýře kryje jen polovinu želvího těla. Poprvé tak paleontologové přistihli želvy s "nehotovým" krunýřem a nabídla se jim příležitost zjistit, jak probíhala jeho evoluce. Zcela jistě nevznikl z kostních střížků v kůži. Základ horní části krunýře tvoří silně prodloužené a vzájemně srostlé výběžky obratlů. Spodní část krunýře kryje pravěkému želvímu předkovi celé břicho. Vznikla srůstem rozšířených žeber. Kompletně kryté břicho naznačuje, že první želvy žily ve vodě. Jen ve vodě má želva vystavenému spodní stranu těla útokům nepřátel a vyplatí se jí investovat do její ochrany. A to je druhé překvapení. Vědci až doposud předpokládali, že první želvy obývaly souš.

Mezinárodní tým vědců ze Spojených států, Kanady a Číny zveřejnil popis želvy Odontochelys semitestacea v prestižním vědeckém týdeníku Nature.