Kauza Borodin - šifra pro Rusko devadesátých let

Ruské noviny i představitelé rozhořčeně zdůrazňují, že zatčený Borodin má jako tajemník Rusko-běloruské unie diplomatickou imunitu. Navíc prý do Ameriky přiletěl jako host inaugurace prezidenta Bushe, takže americké úřady by ho měly ihned propustit. Oba argumenty jsou problematické.

Prezidentský inaugurační výbor ve Washingtonu prohlásil, že Borodin nebyl oficiálním hostem žádné z mnoha oficiálních akcí nadcházející inaugurace. Jediným ruským hostem byl prý velvyslanec a Borodina tedy mohla pozvat nanejvýš soukromá osoba na soukromou akci.

Druhým argumentem proti Borodinovu zatčení je jeho diplomatická imunita. V této věci se ale neshodnou ani dva Borodinovi advokáti v Rusku. Podle Borise Kuzněcova bylo zatčení protiprávní, podle advokáta Padvy měl Borodin turistický pas a proto mohl být zatčen. Oba advokáti nicméně shodně vyzvali švýcarské soudy, aby dokázaly vinu jejich klienta. Borodin je podezřelý ze dvou věcí: jednak prý dostal za lukrativní zakázky na rekonstrukci Kremlu úplatek 88 milionů dolarů od firem Mabetex a Merkata Trading, a vedle toho údajně vypral 25 milionů dolarů ve švýcarských bankách.

Švýcarský prokurátor Bernard Bertossa, který kvůli tomu v prosinci vydal na Borodina zatykač v 48 zemích světa, si je svou věcí jist. V pátek v Ženevě prohlásil: "Máme nezpochybnitelné dokumenty i další důkazy, že si pan Borodin nechal vyplácet úplatky dosahující nemalé výše za smlouvy uzavírané Ruskou federací. Podle švýcarských zákonů je takové jednání zločinem. A švýcarské zákony se zabývají praním špinavých peněz ve Švýcarsku."

Borodinův ruský advokát Kuzněcov obě obvinění odmítá s tím, že všechny zakázky, které Borodin řídil, jsou čistě ruskou záležitostí: "Všechny události se odehrály na území ruské federace." Advokát Kuzněcov chce říci, že ať udělal Borodin cokoliv, soudit by ho měla ruská justice. Ta ovšem Borodinův případ nedávno uzavřela pro údajný nedostatek důkazů. Švýcarští prokurátoři zřejmě ruskému soudnímu systému příliš nevěří, soudě podle dalšího výroku prokurátora Bernarda Bertossy v pátek ze Ženevy:

"Politické názory v ruském soudním systému se zjevně řídí podle motivů, které nemají nic společného s respekováním ruského trestního zákoníku. Řídí se spíše jen podle vládní politiky, které se nesmí odporovat." Ženevského prokurátora opravňuje ke kritice ruské justice zkušenost s Borodinovým případem. Připomeňme i my stručně tuto historii.

8. října 1998: tehdejší generální prokurátor Ruska Jurij Skuratov zahajuje vyšetřování švýcarských firem Mabetex a Merkata Trading. Firmy měly na zakázku renovovat Kreml a Skuratov vyšetřoval podezření, že dávaly kremelským úředníkům milionové úplatky. 22. ledna 1999: švýcarská prokuratura nařizuje prohlídku kanceláří firmy Mabetex. Únor téhož roku: Prokurátor Skuratov prohlašuje, že ho Kreml nutí k rezignaci. Březen 99: do Moskvy přiléta tehdejší švýcarská prokurátorka Carla del Ponte. Nátlak na prokurátora Skuratova se vyostřuje. Státní televize odvysílá videokazetu, zachycující muže podobného Skuratovovi ve společnosti dvou prostitutek. Média jsou přesvědčena, že kazetu pořídila na zakázku tajná služba. V jejím čele tehdy stál Vladimir Putin. Duben 99: hlavní vojenský prokurátor Ruska začíná vyšetřovat generálního prokurátora Skuratova za údajné mravní poklesky.

V létě 1999 se v italském listu Corriere della Serra objevuje informace, že firma Mabetex zřídila tajná bankovní konta na jméno dcer prezidenta Jelcina a dalších osob jemu blízkých. Září 99: horní komora ruského parlamentu už potřetí odmítá schválit prezidentu Jelcinovi odvolání prokurátora Skuratova. Bezvýsledně - prokurátor je nakonec odvolán. Leden 2000: ženevský prokurátor vydává zatykač na Borodina a pět dalších podezřelých prostřednictvím Interpolu do 48 zemí světa. Borodin už poté neopouští Rusko. Vladimir Putin ho sice odvolává z Kremlu, avšak jmenuje ho tajemníkem Rusko-běloruské unie a zajistí mu tak imunitu. V prosinci 2000 uzavírá ruská prokuratura Borodinův případ pro nedostatek důkazů.

Jak je vidět, v celé kauze zdaleka není podezřelý jen Borodin, ale vůbec celý systém fungování postsovětského Ruska. Tedy to nejhorší z něj, co se stalo normou za osm let panování Borise Jelcina a čemu měl Vladimir Putin zaručit kontinutitu. Putin nebude v zahraničí důvěryhodný, dokud nedá najevo ochotu spolupracovat s justicí a očistit nejvyšší politiky své země. To však lze sotva čekat - už proto, že Putin byl Borodinovým zástupcem a osobním přítelem v době největšího rozkvětu celé korupční aféry a posléze šéfem tajné služby v době ostrého nátlaku na prokurátora Skuratova.

Kreml ve snaze snížit závážnost případu vypustil tento týden prostoduchou novinářskou kachnu: Borodinovo zatčení prý u amerických úřadů objednal Vladimir Gusinskij. Protože ho vyšetřuje ruská prokuratura a chce ho zatknout, využil prý Gusinskij svých styků a ve snaze o záchranu nechal zatknout Borodina, aby za něj mohl být "vyměněn". Autorem této nepřesvědčivé konsktrukce není snad nějaký bulvár… Je jím poradce prezidenta Putina Gleb Pavlovskij.

ČRo 6 / RSE 19. ledna 2001 rse@cro.cz