Kateřina Perknerová: Slovensko nevzkvétá. Jenže Česko taky ne
Neúspěšný prezidentský kandidát Ivan Korčok v kampani mnohokrát zmínil, že Slovensko zamrzlo ve vývoji. Jakmile mladí lidé oslaví osmnácté narozeniny, přemýšlejí, jak co nejrychleji vzít nohy na ramena a vystěhovat se, tvrdí. Tento řečnický obrat má reálný základ.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v rozhovoru pro Deník uvedl, že 64 procent slovenských absolventů zdejších lékařských fakult zůstává pracovat a žít v Česku. Pokud inteligence odchází jinam a hlavně se nevrací, je to vážná věc.
Korčok měl pravdu, ale vyhráli druzí s úplně odlišnými narativy, jako jsou válka a mír, zbraně pro Ukrajinu, národní hrdost nebo boj s veřejnoprávními médii.
Čtěte také
Až se bude lámat chléb u nás, budou na stole jiná témata, což dokládá, že česká a slovenská společnost už prožívají rozdílné příběhy. V tuzemsku čtyři pětiny obyvatelstva podporují členství republiky v NATO a v tom, kdo je agresorem na Ukrajině, má jasno ještě víc občanů.
Když se však podíváme na oblibu Fialovy vlády, je zřejmé, že tato otázka ve vztahu k ministerskému týmu nehraje klíčovou roli.
Pomineme-li jistou averzi vůči nejméně důvěryhodným politikům, jakými jsou podle čerstvého průzkumu CVVM Marian Jurečka, Markéta Pekarová Adamová a Petr Fiala, je podstatným prvkem rozhodování voličů ekonomická situace domácností a vlastně celé země. Protože ani ta česká nevzkvétá.
Doktorát by měl končit strojem, ne publikací
Přešlapování kabinetu v místech, kde by měl zařadit nejvyšší rychlost, je úmorné. Vtipálkové například říkají, že jedinou záchranou vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše bude požádat o pomoc syna ředitele Cermatu Miroslava Krejčího, aby mu píchnul se stavebním zákonem. Elektronizace stavebního řízení se má spustit 1. července a většina zodpovědných činitelů se děsí výsledku.
Čtěte také
Tápání pětikoalice při modernizaci státu dokládá i na první pohled bohulibé rozhodnutí o zvýšení příjmu doktorandů na 1,2 násobku současné minimální mzdy. Jejich dosavadní postavení je z finančního hlediska skutečně tristní, také proto 60 procent z 24 tisíc doktorandů svá studia nedokončí.
Před rokem se na úřadu vlády sešla reprezentativní sestava rektorů, ředitelů velkých firem a zástupců ministerstva školství. Debatovalo se o možnosti zavést průmyslové doktoráty. Jaký byl závěr kulatého stolu? Podnikatelé nepotřebují tisíce teoretiků s kupou článků v impaktovaných časopisech, ale šikovné výzkumníky, kteří budou pracovat na jejich zadání.
„Doktorát by měl končit strojem, ne publikací,“ řekl tam Vladimír Velebný, ředitel firmy Contipro z Ústí nad Orlicí, která má miliardový obrat. Nejde tedy o to, produkovat co nejvíc učenců s doktorátem za jménem bez ohledu na jejich zaměření a dovednosti. Ani složitě vymýšlet nový typ studia a titulu.
Vláda by měla napomáhat tomu, aby z vysokoškolských laboratoří a poslucháren vycházeli lidé, kteří posunou technologickou vyspělost Česka kupředu. Zatím není schopna pohnout ani s masovými odklady nástupu dětí do prvních tříd základních škol, středním článkem řízení nebo testováním znalostí v uzlových bodech vzdělání.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
