Katastrofální zhroucení Zimbabwe vzbuzuje obavy ve světě

10. prosinec 2008

"Prezident Mugabe musí odejít. Zimbabwe si už vytrpělo dost," citovaly světové agentury slova z projevu francouzského prezidenta Sarkozyho u příležitosti šedesátého výročí vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv a jeho výzva nebyla zdaleka jedinou. K odstoupení Mugabeho vyzvali v těchto dnech i přední vládní představitelé Ameriky, Británie i - za Evropskou unii - její zahraničně politický představitel Javier Solana, ale také představitelé řady afrických zemí.

Evropská unie mezitím rozšířila o 11 jmen svůj seznam více než sto padesáti činitelů režimu prezidenta Mugabeho, který přivedl kdysi kvetoucí zemi na pokraj zhroucení, kteří mají do unie zakázán vstup. Zároveň konečně přiostřuje postoje i Jihoafrická unie, která vede sousedy Zimbabwe sdružené v regionálním Jihoafrickém společenství pro rozvoj, z nichž mnozí, například Botswana už mnohokrát Mugabeho režim od minulých zfalšovaných prezidentských voleb odsoudili. Jihoafrická unie přiostřuje s tím, jak se prezident Thabo Mbeki, který Mugabeho nedokázal odsoudit, údajně kvůli jeho dávným zásluhám v boji proti kolonialismu, blíží ke konci prezidentství a jeho nástupce Jacob Zuma Mugabeho už tvrdě kritizuje.

Robert Mugabe svou zemi po 28ti letech vlády dovedl k totálnímu úpadku. V zemi, která kdysi exportovala potraviny, panuje hlad, neboť farmy, které kdysi většinou patřily rodinám dávných evropských přistěhovalců postupně konfiskují Mugabeho nohsledi a jelikož neumí farmařit a jen farmy devastují, není co jíst a police obchodů zejí prázdnotou. Už dávno rostou ceny tak závratným tempem, že inflace dosahuje 230 milionů procent, což znamená, že večer jsou ceny běžně dvakrát vyšší než ráno, zatímco mzdy už dávno nestačí růst takovým neuvěřitelným tempem. Zasaženy jsou všechny sektory ekonomiky i fungování státu, včetně například škol, kde už se na mnoha místech téměř rok neučí, přičemž Zimbabwe kdysi patřila k zemím s nejvyšší gramotností v Africe.

Ve zubožené zemi navíc začala nejnověji řádit cholera, kterou se podle tamních neoficiálních zdrojů už nakazilo na 11 000 obyvatel a stovky jich už zemřely. Nyní ještě navíc před několika dny přestala být správou vodáren sterilizována pitná voda, prý proto, že došly potřebné chemikálie a tak se epidemie začínají šířit ještě rychleji. Napomáhá tomu i amatérské kopání studní, do kterých stéká během období dešťů nakažená voda. Aby těch pohrom nebyl konec, v zemi též začal řádit antrax a dobytek hromadně hyne, přičemž hladoví a zoufalí obyvatelé umírají také po požití jeho nakaženého masa.

Vzrůstající zoufalství a hněv obyvatelstva začíná dostupovat výbušné meze, což ilustrovala před týdnem vzpoura armádních záloh v hlavním městě Harare, jejichž vojákům bylo zabráněno čerpat peníze z bankovních kont. Vojáci začali rabovat obchody a zapalovat zaparkované automobily a vzpouru potlačil až tvrdý zásah ozbrojené vojenské policie, při kterém prý tekla krev.

Představitelé Mugabeho režimu pak obvinili Británii, že -- v souvislosti s prohlášením premiéra Browna, že závažnost krize v Zimbabwe dosáhla mezinárodních rozměrů -- připravuje invazi do jejich země kvůli zmíněné epidemii cholery, kterou prý vláda "zvládne". Jak známo z dějin, hroutící se režimy se často stávají velmi agresivními a konec Mugabeho režimu se tedy podle všeho opravdu rychle blíží. A to lze zbídačelým Zimbabwanům jen přát.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: jj
Spustit audio