Katarský plyn pro Česko není bezprostředně důležitý. Dlouhodobý kontrakt s sebou může nést rizika, soudí expert
Blízkovýchodní cesta českého prezidenta Petra Pavla dospěla ke druhému vrcholu. Po logické návštěvě blízkého spojence Česka, válčícího Izraele, zavítal do malé arabské země, zhruba dvoumilionového Kataru. Toto království je ale důležitým hráčem v regionu. Jednak má vliv na hnutí Hamás a prezident se u něj chce přimluvit za propuštění izraelských rukojmí odvlečených do Pásma Gazy, jednak jeho zástupci tak říkajíc sedí na jedněch z největších zásob plynu na světě.
Štěpán Macháček, zpravodaj Českého rozhlasu na místě, poznamenává, že prezidentova návštěva je především diplomatická, ceremoniální a symbolická, proto se žádná pracovní jednání nečekají.
Čtěte také
„Petr Pavel před přeletem z Izraele do Kataru řekl, že bude mluvit o energetické spolupráci – Česká republika se snaží dovážet z Kataru mnohem více zemního plynu, který by měl nahradit ten ruský,“ uvádí.
„Od roku 2022 zde působí i ČEZ, který o těchto dodávkách jedná. Je zde také perspektiva dalších ekonomických projektů, letecké spojení mezi Prahou a Dohou je dobré a od konce téhož roku je tu otevřena česká ambasáda jako krok k rozvoji vzájemných vztahů.“
Dodávky plynu
Michal Kocůrek ze společnosti EGÚ Brno říká, že Katar momentálně nezajišťuje žádnou část tuzemské spotřeby plynu v podobě přímých dodávek. „Česká poptávka je primárně uspokojována především dovozy z Norska, takže momentálně můžeme říct, že katarský plyn pro nás není bezprostředně důležitý,“ dodává.
„Rezervace kapacit v LNG terminálech v Nizozemsku a Německu, které zajistila společnost ČEZ v roce 2022, byla nezbytným krokem pro jakákoliv další vyjednávání s Katarem. Ten je zaměřený na dodávky LNG na bázi dlouhodobých kontraktů na 20 a více let a zároveň potřebuje, aby byl jeho partner nejen stabilní a důvěryhodný, ale aby měl rezervované kapacity v terminálech,“ míní.
Čtěte také
„Druhá rezervace v německém terminálu, která měla být k dispozici od roku 2027 na deset a více let, nahrává tomu, že by jednání s Katarem mohla začít, pokud Česko přijme tento závazek, což s sebou může nést rizika.“
Rozhodnutí, zda Česká republika přistoupí na takový kontrakt, je komplikovanější než u jiných zemí, které mají na globálním plynárenském trhu dlouhodobější silnou pozici.
„To, že se sami pokoušíme o dodávky zkapalněného zemního plynu na nějaké úrovni, je pozitivní, ale je otázkou, zda bychom měli zajít až tak daleko, že se zavážeme třeba na 20 let, především v situaci, kdy poptávka není úplně jistá. Jednat se dá o více věcech – Katar se pokouší diverzifikovat své exportní portfolio a nabízet bezemisní alternativy, jako je modrý čpavek,“ popisuje.
Bezpečnost
Čtěte také
Dodávky by se podle strategie měly diverzifikovat a jejich podíl by měl být pokaždé relativně malý.
„V aktuálním časovém horizontu můžeme vnímat jistou nestabilitu, v dlouhodobém třeba menší, ale to vykrývají dodávky z jiných, stabilnějších zemí, které mohou být méně stabilní v delším horizontu. To, že si rozdělíme dodávky do více různých zdrojů, eliminuje riziko, že by dočasně vypadly,“ říká Kocůrek.
Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Související
-
Týden očima Petra Schwarze: Duha, zlato, ruské touhy – a taky nějaký ten had
Ve vládních prázdninách upadla česká politika do líné siesty, a tak nejbarvitější podívanou tohoto týdne zřejmě přinese v noci na zítřek vrcholící meteorický roj Perseid.
-
Odpolední publicistika: Výstražná stávka proti krokům vlády. Řešení opozice. Plyn z Ruska
Co ukázala dnešní výstražná stávka proti krokům současné vlády? Jak by situaci ve školství řešila opozice? A proč do Česka zase proudí ruský plyn?
-
Válka na Ukrajině probudila LNG byznys jako Frankensteinovo monstrum, říká zástupce ekologů
Válka oživila skomírající projekty na zpracování LNG v Severní Americe. Mnozí tamní politici to označují za obchodní příležitost, většinou už nedodávají, že jde o hrozbu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.