Karel Wichs: Rozvojové cíle tisíciletí

Do roku 2015 chce toto společenství vymýtit alespoň z poloviny extrémní chudobu a hlad, zajistit všem přístup na základní školy, podporovat genderovou rovnost, snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zdraví matek, bojovat proti AIDS a dalším chorobám, nezhoršovat životní prostředí a podpořit světovou asociaci dohlížející na sociální rozvoj.

Aktuální setkání mělo za cíl výměnu zkušeností jednotlivých zemí a posílení snahy k dosažení cílů. Obojí se zčásti podařilo. Ještě před setkáním se účastníci upsali, že poskytnou podstatnou část peněz z chybějících 100 miliard dolarů, které byly naplánovány ke zmírnění hladu a extrémní bídy. Tuto povzbudivou informaci na oznámil generální tajemník OSN Pan Kimun. Nevládní organizace Action Aid je však toho názoru, že bude zapotřebí ne 100 ale 450 miliard dolarů. A také že pravá příčina hladu ve světě není nedostatek potravin, ale chybějící politická vůle.

Přesto je už dnes jasné, že s největší pravděpodobností vytýčené cíle budou do pěti let dosaženy. Stane se tak díky hospodářskému růstu v Číně. Současný předseda Národního shromáždění Švýcar Joseph Deiss připomněl, že „síla společenství se měří blahobytem nejslabšího člena“. Je pravda, že čínský ekonomický rozkvět jaksi zastírá pokračující bídu v řadě zemí, zejména v Africe. Vezmeme-li například Latinskou Ameriku, v Brazílii už byla extrémní chudoba a hlad z 50% vymýceny, Chile, Mexiko a další země dosáhnou této mety do pěti let, ale státy jako Paraguay nebo Haiti neudělaly zatím žádný pokrok. Přesto však generální tajemník OSN Pan Kimun tvrdí, že úkoly vytýčené před deseti lety, jsou „dosažitelné“.

Laťka extrémní chudoby je také stát od státu jiná. Zatímco na Haiti jde o lidi, kteří nevydělají za den víc než jeden dolar, v Mexiku je to dva dolary 85 centů. Marie G. z Belgie, která trpí deformací kostí zapříčiněnou špatnou výživou v dětství, dostává 870 eur státní podpory měsíčně. Podle BBC jí ani tato suma nestačí na pokrytí všech potřeb, na které jsme si už v Evropě zvykli.

Řadí se mezi 84 milionů chudých v Evropské unii, kteří mají příjmy nižší než 60% celostátního průměru. V této souvislosti je příjemné konstatovat, že Česká republika má v Evropské unii nejméně chudých domácností. Přesto je jich 9%, tedy téměř každá desátá.

Ukazuje se také, že v některých případech jsou patnáctileté cíle příliš dlouhodobé. Když se dosud jednalo o snížení dětské úmrtnosti, mluvilo se o potírání chorob jako je malárie, cholera nebo tuberkulóza. V roce 2015 bude však nejvíc dětí mezi pátým a čtrnáctým rokem umírat na silnicích, a to buď jako spolujezdci nebo chodci. Také cíl poskytnout obecnou školu všem je v některých zemích příliš nízký. Nejvíce se hodí pro Afriku. V Latinské Americe by tato měla být vyšší: zajistit všem osmileté vzdělání. V roce 2000 vyhlásily zúčastněné země, že sníží ve srovnání s rokem 1990 úmrtnost rodiček o 75%. Pět let před vypršením úkolu se to však podařilo jen z jedné třetiny.

Generální tajemník OSN Kimun si pochvaloval, že nehledě na hospodářskou krizi se daří zvládat výše zmínění úkoly. Ty země, které polevily ve slíbených finančních podporách, jako je například Španělsko, tvrdí, že jde o dočasnou záležitost. Evropská unie už v červnu na svém vrcholném jednání schválila zavedení poplatku za mezinárodní finanční transakce. Mohlo by to přispět na zvládnutí vytýčených cílů až 30 miliony eur ročně.

Pan Kimun se podíval také do vzdálenější budoucnosti. Připomněl, že podle prognóz se do roku 2050 zvýší počet obyvatel Země o téměř 50% na 9 miliard. A o 50% bude muset lidstvo snížit emise, pokud bude chtít udržet pod kontrolou klimatické změny. „Je to výzva které říkám 50-50-50,“ uzavřel generální tajemník OSN. Vyplývá z toho, že cíle tisíciletí se budou posouvat a rozšiřovat opravdu po celé milénium.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.