Karel Wichs: Azyl pro syrské uprchlíky podporuje 80 procent Španělů
Nejprve několik čísel. Letos zatím afričtí běženci podali ve Španělsku přes 6200 žádostí o azyl. Proti loňsku je to dvojnásobek, ale ve srovnání s Německem pouhá kapka.
Vládnoucí lidovci v Madridu prohlásili, že vzhledem k tomu a onomu i dalším postkrizovým okolnostem může Španělsko přijmout pouze 1300 z celkového počtu běženců, kteří připlouvají k břehům Řecka a Itálie.
Ostatně, uprchlíci z válčiště v Sýrii, a o ně hlavně jde, nemají prý vůbec zájem vstoupit do Španělska. Tuto pozici držel premiér Mariano Rajoy od května. Nyní však změnil názor.
Když Španělé viděli, jak lidé prchající před válečnou smrtí umírají v Evropě, rozhodli se pomoci. Rozhodující prý byla fotografie utopeného syrského chlapce na pláži v Řecku.
Starostka Barcelony Ada Colau vyzvala Španěly, aby nehledě na rozhodnutí vlády vytvořili síť měst, které chtějí a mohou uprchlíky přijímat. Přihlásilo se několik stovek obcí.
Nesouhlasit se neodvážila ani města, kde vládnou lidovci. Monica Oltra dokonce prohlásila, že Valencie, kde je vicepremiérkou, přijme 40 % dětí syrských uprchlíků.
Samozřejmě, že se najdou Španělé, kteří nechtějí cizince přijímat. Oficiální průzkum z počátku září však ukázal, že myšlenku azylu pro syrské exulanty podporuje téměř 80 % obyvatel.
To je také jeden z důvodů, proč španělská vláda obrátila. Stále zvyšuje počet migrantů, které je schopna přijmout. Nyní je na čísle 6000 azylantů.
Opoziční socialisté navrhují přijmout všechny, o které požádá Evropská komise. Podle odhadů by mohla požádat Španělsko, aby přijalo 15.000 Syřanů. Přesné číslo by měla sdělit do konce týdne.
Téma syrských uprchlíků může ovlivnit prosincové celošpanělské volby. Už dnes je však jasné, že voliči si přejí přijmout jich co nejvíc a vlídně. Je to výraz voličské vůle proti přání vlády. Podobně se chovají lidé v Británii, Francii, Rakousku, Německu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.