Karel Hvížďala: Dva pohledy na životní úroveň obyvatel EU

2. červen 2016

Podíváme-li se na oficiální tabulku Evropské unie, která loni měřila životní úroveň jednotlivých zemí, zjistíme, že nejlépe je na tom Lucembursko, kde hrubý domácí produkt na hlavu tvořilo 264 procent průměru EU.

Následují státy, které se už tak moc neliší, mimo jiné Rakousko, Nizozemí a Německo, jejichž HDP činí 129, 127 respektive124 procent průměru. Dodejme jen pro srovnání, že my jsme na 80 procentech průměru EU a ze starých zemí je na tom hůř jen Řecko a Portugalsko.

Jenže pak existují i jiná kritéria, například kolik dětí žije jen ze sociální podpory rodičů. Čísla, která uvedu, jsou z Německa z posledního května letošního roku. Tam z podpory Hartz IV., která platí od začátku roku 2005, žije dohromady 1,54 milionu dětí do 15 let, což je o asi 30 tisíc dětí více než v roce 2015.

V Berlíně a Brémách to je dokonce každé třetí dítě, což je 31 a půl procenta ze všech dětí. V průměru v Německu z podpory žije každé sedmé dítě, a to přesto, že Německo je ekonomickou lokomotivou Evropy. Tyto údaje zveřejnila ve středu agentura DPA.

Rozdíly v jednotlivých zemích jsou ale velké: v Sasku-Anhaltsku žije z podpory skoro 22 procent dětí, v Hamburku asi 20 procent, a nejméně v Bavorsku, kde je to jen 6 a půl procenta. Obecně lze říci, že v zemích bývalé Německé demokratické republiky je to něco přes 20 procent a v tzv. západním Německu je to 13 procent.

Bohatství 62 lidí

Logo

Samozřejmě, že v této souvislosti nelze hovořit o chudobě dětí, ale o zlé situaci jejich rodičů, protože jejich situace má velký vliv na výchovu a zvyky dětí, jejichž rodiče nechodí do práce a tráví většinu času, jak ukazují průzkumy, jen u televize. To je důvod, proč opozice naléhá na vládní koalici, aby situaci řešila: statistiky ukazují na vzrůstající trend.

Detailní zprávu o chudobě dětí v Německu vypracoval na začátku letošního roku hospodářský a sociálně-vědecký institut Nadace Hanse Böcklera. Podle jeho studie je situace ještě horší: v tu dobu v Německu žilo 19 procent, tedy 2,47 milionů chlapců a dívek v rodinách, jejichž příjmy byly tak nízké, že je lze považovat za chudé, či jsou ohrožené chudobou.

Další zpráva ze začátku letošního roku uvádí, že pouze 62 jedinců z naší planety vlastní to samé bohatství jako 3,6 miliardy lidí ze spodní polovičky celé planety – a tato statistika je o to víc více alarmující, když uvážíme, že ještě v roce 2010 tu samou polovičku bohatství drželo 388 lidí.

Všechna tato čísla jsou varovná hlavně proto, že ukazují na závažnější problém, totiž že nůžky mezi bohatými a chudými se nepřiměřeně rozvírají i ve státech s tzv. sociálně-tržní ekonomikou, což by mohlo vést v blízké budoucnosti k sociálním nepokojům. To je hlavní důvod, proč se tím bude muset i v Německu vláda vážně zabývat.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio