Karel Barták: Vláda práva – zásadovost versus pragmatismus
Evropský parlament se nehodlá smířit s tím, že podle dosavadního tempa uplatňování nového nařízení o dodržování vlády práva hrozí Polsku a Maďarsku případný postih zatím jen teoreticky a že sankce, pokud budou nějaké, přijdou na přetřes až časem. Poslanci vyzvali Evropskou komisi, aby toto nařízení začala bezodkladně uplatňovat.
Pokud se komise do konce května nepodřídí, parlament na ni podá žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Pozoruhodné na tomto velmi neobvyklém postupu je to, že ho podpořilo hned 529 europoslanců, proti bylo jen 148.
Čtěte také
Zatímco tedy členské státy váhají s tvrdším postupem vůči Polsku a Maďarsku a Evropská komise sdílí jejich rozpaky, parlament se pasuje do role velkého strážce demokracie a vlády práva, která mu koneckonců přísluší. Odmítá jako slabost racionální úvahy o důsledcích překotného vyšetřování a trestání jedné nebo obou obviněných vlád a legalisticky argumentuje, že pokud komise nejedná, i když nařízení platí od začátku roku, dopouští se tak „selhání“ podle příslušného článku Smlouvy o EU.
Lídři členských zemí se na prosincovém summitu shodli, že toky evropských peněz do té které země budou podmíněny požadavkem respektování a uplatňování zásad vlády práva. K sankci bude možné přikročit, pokud bude důvodné podezření, že nedodržování těchto zásad může vést k poškození finančních zájmů Evropské unie, tedy že hrozí lumpárny jako zpronevěra, podvod nebo podobné jednání – příčinná souvislost musí být ale samozřejmě doložena. Vlády Maďarska a Polska, které objektivně mají spoustu másla na hlavě, tuto novinku dlouho odmítaly a blokovaly tím přijetí celého finančního balíku zaměřeného na záchranu evropské ekonomiky zdecimované koronavirovou pandemií.
Rána pro ekonomiky členských zemí
Čtěte také
Na zmíněném summitu se podařilo vymyslet kompromis, typický výplod unijní kreativity, který spočívá v tom, že Evropská komise napřed předloží členským státům manuál, jak se nové pravidlo bude používat. A že to neudělá dřív, než se k novince vysloví Evropský soudní dvůr v Lucemburku, na který se Budapešť i Varšava obrátily teprve 11. března. Takové řízení může trvat i několik let. Obě vlády pak stáhly svá veta a umožnily, aby Evropská unie fond obnovy schválila. Jak Viktor Orbán, tak polský vládce Jaroslaw Kaczynski si byli jisti, že mají aspoň na dva roky pokoj.
Parlament ovšem nyní tvrdí, že nařízení platí a musí se používat, zejména proto, že velké peníze začnou do členských zemí proudit už brzy a je třeba je chránit před zneužitím; řeči o manuálu nemají podle něj žádný odkladný účinek. Jako důvody uváděli poslanci v rozpravě například politické ovlivňování soudců v Polsku, které nezaručuje spravedlivé řízení ohledně výběrových řízení na projekty placené z evropských peněz. Nebo důvodná podezření, že kvůli zmanipulovaným zakázkám končí evropské finance v kapsách podnikatelské elity věrné maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
Je zřejmé, že kdyby se situace nyní vyhrotila, tedy kdyby komise parlamentu vyhověla, hrozila by bezprostřední odveta ve formě neschválení zmíněného fondu v polském i maďarském parlamentu, ve kterých mají vládnoucí strany v obou zemích pohodlnou většinu. A pokud by balík 750 miliard neprošel přes Polsko nebo Maďarsko, znamenalo by to jeho konec – a nesmírnou ránu nejen pro ekonomiky členských zemí, ale také pro politickou váhu a prestiž Evropské unie. Tedy katastrofa. Parlament tak z chvályhodných pohnutek rozběhl proces, který se může zvrtnout v kontraproduktivní výsledek.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
