Karel Barták: Viktor Orbán se podle očekávání pohádal s většinou v Evropském parlamentu
Od vystoupení maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu se očekávala pořádná hádka a očekávání se naplnilo. „Enfant terrible“ evropské politiky nezůstal nic dlužen své pověsti a dostal se do ostrého střetu s poslanci zastupujícími hlavní evropské politické síly.
Na jeho stranu se postavili naopak vesměs ultrapravicoví poslanci z frakce Patrioti pro Evropu, včetně české Kláry Dostálové (ANO). Výsledkem byl dialog hluchých; styčných bodů či kompromisních průniků bylo minimum.
Orbán chytře koncipoval svůj projev velmi smířlivě. Mluvil o tom, že Maďarsko chce být katalyzátorem příštích změn; chce vyjednat „dohodu o konkurenceschopnosti“, kterou by země EU schválily na listopadovém neformálním summitu v Budapešti.
Poněkud ostřeji se opřel do migrační a azylové politiky, která prý nebude fungovat, dokud členské státy nezavedou detenční centra mimo vlastní území, kde budou vyřizovat žádosti o azyl.
Dosavadní praxe ukazuje, že jakmile se migranti dostanou na území EU, je jejich vyhoštění prakticky nemožné. A aby se dařilo do budoucna lépe migraci zvládat, měli by se lídři zemí sdružených v Schengenské dohodě pravidelně scházet a problémy řešit na nejvyšší úrovni.
Opuštění smířlivého tónu
O Ukrajině se Orbán pozoruhodně ani nezmínil. Dobře věděl, že témata, kvůli kterým si se zbytkem EU nerozumí, zvednou pak v rozpravě europoslanci. Překvapivě ostře to však udělala hned předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Připomněla, jak Rusko decimuje na prahu třetí válečné zimy ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak dlouho už trvá ruské zabíjení. „Přesto jsou zde tací, kteří obviňují nejen toho, kdo invazi provedl, ale i toho, na jehož území se děje,“ řekla za potlesku většiny přítomných. „Chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“
Tyto a další poznámky doslova zvedly Orbána ze židle. V odpovědi opustil smířlivý tón a pustil se do polemiky. Obvinil šéfku Komise, že se zpronevěřuje své neutrální roli a politicky útočí na řádně zvolenou hlavu státu. „Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ rozčiloval se.
EU si podle něj vůči Ukrajině počíná chybně a její strategie povede k porážce. On jediný sází na diplomacii, na komunikaci (s oběma stranami). „Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ prohlásil za radostného pokřiku z krajně pravicových i levicových lavic.
Překvapivě dlouhý seznam
Podpora Rusku, poškozování Ukrajiny, sabotáž evropských iniciativ, potlačování práv menšin, občanské společnosti a svobody médií v Maďarsku. Snadné poskytování víz Rusům v době, kdy hrozí ze strany Moskvy špionáž a sabotáže. Propuštění dvou tisíc pašeráků a obchodníků s lidmi z maďarských věznic. A tak dále. Seznam sporných témat ve vztazích mezi Maďarskem a většinou v unii je až překvapivě dlouhý.
Debata trvala přes tři hodiny. Za české poslance si přisadila Danuše Nerudová (lidovci-STAN), podle níž Orbán svou cestou za Putinem nahrál ruské propagandě a ničemu nepomohl. Ve svém projevu nepředložil žádnou vizi. Naopak Klára Dostálová (patrioti-ANO) se domnívá, že Orbán „není pro Evropu problém, ale naopak faktor nabízející řešení“.
Sám maďarský matador, pro kterého to bylo již druhé takové vystoupení – byl už u moci v roce 2011, když Maďarsko předsedalo unii poprvé – po ostré výměně omluvně krčil rameny. Já jsem to nechtěl, říkal, já chtěl mluvit o prioritách předsednictví, ale nikoho to tady nezajímalo. „Chtěl jsem jen podporu Evropského parlamentu. Vy jste ale chtěli konflikt,“ obvinil europoslance. Vše tedy zůstalo při starém.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.