Karel Barták: Více peněz pro Erasmus – dobrá zpráva pro evropskou mládež
Studenti a vůbec mládež v evropských zemích mají štěstí. Oblíbený program Erasmus nejen pokračuje, ale nabízí pořád víc. Na období 2021–2027 je k dispozici nebývalá suma 26 miliard eur, o 11 miliard víc než v uplynulém sedmiletém rozpočtovém období.
Evropská komise odhaduje, že se v příštích šesti letech programu zúčastní tak či onak na deset milionů lidí, převážně studentů vysokých, ale i středních a odborných škol a také jejich učitelů. Tedy stejně jako za uplynulých 30 let. Do programu je zapojeno 33 evropských zemí a má významné přesahy do zbytku světa, včetně Velké Británie, která předloni opustila Evropskou unii.
Čtěte také
Optimismus je namístě navzdory čerstvé zkušenosti s pandemií koronaviru. Všeobecně se očekávalo, že se studentské výměny a další akce zastaví nebo se omezí na tenký pramínek. Jenže mladým lidem se nechtělo čekat. Statistiky ukazují, že se vydávali na studijní pobyty navzdory nákaze a sanitárním omezením. V hostitelských univerzitách se pak zapojovali do online výuky a skládali zkoušky jako ostatní.
Zatímco v roce 2019 vyjelo na studijní pobyt na zahraniční univerzitu 7245 českých vysokoškoláků, o rok později, kdy naplno udeřila pandemie, přece jen pouhých 4747. A české univerzity otevřely v roce 2020 náruč 6909 zahraničním studentům, což je sice o 4000 méně než o rok dřív, ale pořád velmi slušné číslo vzhledem k okolnostem.
Třetí nejvýznamnější přínos EU
S větším balíkem peněz bude možné odpovědět na časté stesky, že Erasmus je elitním programem, že z evropských stipendií se nedá v cizině vyžít, a studenti z chudých poměrů jsou tudíž z programu vyloučeni. Už od letoška se zvyšují příplatky pro tuto kategorii, například pro české studenty o 50 eur měsíčně.
Čtěte také
Vysokoškoláci vyjíždějící třeba do Nizozemska nebo Švédska dostávají normálně 600 eur měsíčně, ti sociálně znevýhodnění už dokonce 850 eur – to není sice na žádné vyskakování, ale vyžít se z toho dá. Zároveň se zavádějí také kratší pobyty pro ty, kdo z finančních nebo jiných důvodů nemohou setrvat na cizí univerzitě celý semestr – Erasmus jim zaplatí cestu a pobyt na kratší dobu, třeba na dva měsíce, a umožní, aby studijní pobyt dokončili online, včetně zkoušek.
Výměny vysokoškolských studentů a kantorů budou nadále spotřebovávat asi 70 procent ze zmíněných 26 miliard. Zbývající třetina, tedy skoro devět miliard eur, poslouží jiným formám Erasmu, například stále populárnějším výměnám žáků a studentů středních odborných škol a učilišť.
Zpětná vazba z této kategorie je výmluvná – podle šéfky komunikace české národní agentury pro Erasmus Lucie Durcové bývá právě pro tuto kategorii mládeže pobyt v zahraničí „zlomovým zážitkem, jedinečnou zkušeností, která má často zásadní a pozitivní vliv na jejich rozhodování o další cestě, na jejich vztah k jazykům, ale celkově i ke společnosti“.
Erasmus má za sebou 30 let existence a jen málo nehod a přešlapů. Podle průzkumu Eurobarometr ho Evropané považují za třetí nejvýznamnější přínos Evropské unie, po zajištění míru a volném pohybu v evropském prostoru. Když byl vloni v prosinci schvalován rekordní nový, žádná evropská vláda si už nestěžovala, jako tomu bývalo dřív, že do vzdělávání by se Evropská unie neměla míchat, že to je národní záležitost a pravomoc. Nikdo si už nedovede představit, že by Erasmus nebyl.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
