Karel Barták: Evropská komise varuje před organizovanou kriminalitou

4. srpen 2020

Evropská komise schválila před několika dny obsáhlý dokument, který se jmenuje Strategie evropské bezpečnostní unie a nastiňuje dlouhý seznam aktivit, které se EU chystá v této oblasti podniknout v příštích pěti letech.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Tedy nic tak neobvyklého: chvályhodný počin v citlivé oblasti, kde převládají pravomoci členských států, a Evropská unie koná pouze tam, kde se na tom vlády zemí výslovně dohodly.

Čtěte také

Zarážející je ovšem celkově velmi varovný až burcující tón tohoto dokumentu. Komise bije na poplach – upozorňuje, že členské země přicházejí ročně kvůli organizovanému zločinu o 218 až 282 miliard eur. Tedy skoro přesně o tolik, kolik se jejich lídři po několika bezesných nocích rozhodli na tři roky jménem EU vypůjčit pro obnovu ekonomik postižených koronavirovou krizí. Co tedy s tím?

Kyberzločin

Žijeme obklopeni zločinem, říká v podstatě Komise. A pokud si někdo myslí, že Evropa je nějakým bezpečnějším místem než zbytek světa, je to jenom proto, že zdejší demokracie vytvářejí takový dojem. Kyberkriminalita, tedy trestná činnost prováděná na internetu nebo jeho prostřednictvím, způsobuje bilionové škody a hrozí v každém okamžiku ochromením klíčových infrastruktur.

„Temný web je skutečností a škody jím napáchané dosáhnou koncem letošního roku pěti a půl bilionu eur. Během koronavirové karantény nabyla tato zločinnost nebývalé síly a dokonalosti,“ řekl na tiskové konferenci místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas.

Upozornil, že se trestní zákoníky musí přizpůsobit realitě a počítat pro tuto aktivitu s vysokými tresty. A že členské země musí dokonale zmapovat propojení jednotlivých sektorů a neustále je sofistikovaně zabezpečovat proti útokům, které by mohly dominovým efektem vyřadit celé úseky státní správy a hospodářství.

Čtěte také

Převážně na internetu se také šíří dětská pornografie, mimořádně odporná forma zločinu, která zažívá nebývalý rozmach a jejíž pachatelé si často užívají beztrestnosti. Zatímco v roce 2010 bylo v EU hlášeno 23 tisíc případů takovéhoto sexuálního zneužívání dětí, loni to bylo již 725 tisíc. A Europol avizoval markantní oživení predátorských aktivit právě v době koronavirových karantén a omezení.

Odborníci odhadují, že každé páté dítě se v Evropě stává obětí nějaké formy sexuálního násilí. Komise tomu chce čelit mimo jiné tím, že legislativně donutí provozovatele on-line platforem, aby povinně odhalovali a hlásili sdílení tohoto obrazového hnusu na webu. Chce také mapovat mezery v trestním právu členských zemí a zvažuje zřízení Evropského střediska, které by se zabývalo na této úrovni problémem sexuálního zneužívání dětí.

Kriminalita nezná hranic

Podobné iniciativy hlásí Komise také pro boj proti obchodu s narkotiky, který odhaduje pouze v Evropě na 30 miliard eur ročně. Upozorňuje, že drogy jsou v Evropské unii obvykle snadno dostupné, což svědčí o banalizaci tohoto druhu zločinnosti, přitom propojené s řadou dalších a nesmírně lukrativní. Obchodníci s drogami dokonale využívají volného pohybu osob a dalších vymožeností společného trhu – o to víc musejí bezpečnostní orgány členských zemí spolupracovat, aby se jim aspoň částečně vyrovnaly.

Pětadvacetistránková strategie se zabývá také terorismem, obchodováním s lidmi, pašováním migrantů či ilegálním trhem se střelnými zbraněmi. Zajímavé na ní je to, že nazývá věci pravými jmény, nic nepřikrášluje a burcuje vlády, aby byly bdělé, aby investovaly do bezpečnosti lidí i sítí. A hlavně aby si jejich bezpečnostní složky naléhavěji uvědomovaly nezbytnost neustálé součinnosti, bez níž nelze čelit zločinu, který už dávno neuznává žádné hranice.

Autor je publicista

autor: Karel Barták
Spustit audio

Související