Kapr, nebo mořská štika? Dostatek prospěšných omega 3 kyselin mají upravení kapři, navíc se chovají v Česku
Po staletí u nás vánočnímu jídelníčku dominoval kapr, v posledních letech ho ale vytlačují dravé ryby a především lososi a ryby mořské. Jejich příznivci argumentují tím, že mořské ryby jsou zdravější, kritici ale namítají, že z ekologického hlediska mají mít přednost ryby domácí. „Býložravé nebo všežravé druhy ryb jsou lepší variantou než ty dováženého odněkud z druhého konce světa,“ zdůrazňuje Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.
Freidinger upozorňuje, že pokud lidé preferují mořské ryby s tím, že jsou zdravější, mohou se snadno splést. K porovnání ekologického, ekonomického a nutričního aspektu je totiž potřeba mít pohromadě informace, které nemusí být dobře dostupné.
Čtěte také
„Z jaké části oceánu ryba je, z jaké populace pochází, jakou byla ulovena metodou. A i názvy ryb v obchodech mohou být zavádějící. Málokdo si uvědomí, že mořská štika, štikozubec a hejk je jedna a tatáž ryba,“ přibližuje.
Ani v případě lososů a tuzemských dravých ryb se nedá spolehnout na to, že jsou ryby z čistě domácích zdrojů.
„Losos, pstruh a jiné dravé druhy ryb vyžadují rybí moučku, rybí olej, aby se v nich tvořily ty prospěšné látky, o kterých se hovoří. A bez toho se nedají vyprodukovat. To určuje cenu, protože tato surovina se získává z oceánu. Takže potřebujete v oceánu odlovit olejnaté druhy ryb na krmivo dravých ryb v Česku,“ popisuje Freidinger.
Kapr, ale s omega 3 úpravou
Domácím rybím favoritem číslo jedna kapr. Navzdory svému asijskému původu u nás zdomácněl a po staletí je považován za tradiční českou rybu. univerzity v Českých Budějovicích:
„Kapr má jednu velikou výhodu. Je velice tolerantní například k nízkým koncentraci kyslíku. Přežije i tam, kde by řada jiných ryb nepřežila. Proto bude prosperovat v rybnících, jaké dnes máme. Tedy v extrémně zásobených živinami, což způsobuje řadu problémů, jako je kolísání kyslíkového režimu, vznik sinicových vodních květů, riziko otrav amoniakem a podobně,“ popisuje Miroslav Hátle, ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko.
Čtěte také
V Česku ale nejsou k dostání ekologicky chovaní kapři.
„Já dávám přednost kaprovi, který má technický název omega 3 kapr,“ doporučuje Freidinger rybu, kterou vyšlechtili na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
„Hlavní výhoda omega 3 kaprů spočívá v tom, že právě ty hodnoty, pro které lékaři doporučují jíst ryby, tyto omega 3 nenasycené mastné kyseliny, se v upraveném kaprovi vyrovnají mořským rybám. A z velké části se krmí přírodní potravou, obsádka není tak hustá. Tím se trochu přibližujeme ekologickému chovu kapra.“
Kromě toho jsou k dostání mořské ryby s ekologickým certifikátem, uzavírá Freidinger.
Poslechněte si celou reportáž Markéty Ševčíkové.
V souhrnu Vědy Plus uslyšíte také o tom, co se vědci dozvídají ze zbytlů záhadného izraelského chrámu Tel Moca a jak si adoptovat k Vánocům zubra. Moderuje Lucie Vopálenská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
