Kamila Pešeková: Jak je možné ještě vylepšovat skvělé česko-slovenské vztahy?
Když mají slovenští nejvyšší političtí představitelé odpovědět na otázku, co by se dalo na vztahu mezi Českem a Slovenskem ještě zlepšit, většinou těžko hledají oblast, kde by neplatilo, že vzájemné vazby jsou nadstandardní.
Ukázalo se to i během nedávných návštěv vrcholných českých politiků na Slovensku, kam se vydali na první zahraniční cestu – ať už to byla předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, premiér Petr Fiala, nebo ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Společná minulost a úzké rodinné, pracovní i kulturní vazby mezi oběma národy dávají tušit, že to vlastně ani nemůže být jinak. Jedním z rozhodujících faktorů, který tomu napomáhá, je téměř neexistující jazyková bariéra, i když mladší generace ji možná trochu pociťuje.
Čtěte také
Zajímavé je, že i když jsou Česko a Slovensko skoro třicet let samostatnými státy, přesto existuje na obou stranách hranice zájem o dění u toho druhého. Podobně i patrný základní přehled o politickém dění u nejbližšího souseda.
Potvrdil to i nedávný průzkum agentury CVVM, podle kterého 64 procent obyvatel ČR důvěřuje slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a jen 31 procent svému vlastnímu prezidentovi Miloši Zemanovi. Tento výsledek pravděpodobně opět jen podpoří polovážné návrhy některých recesistů, že prezidentka Čaputová je dostatečným důvodem k tomu, aby se obě části bývalé federace opět spojily.
Role ve Visegrádu
Čtěte také
V rámci Visegrádské čtyřky se Slovensko dlouho vymykalo. Jako jediné má euro a jeho vlády dávaly najevo, že členství v Evropské unii nepovažují pouze za zdroj peněz na vlastní rozvoj, i když vlády Roberta Fica se tak někdy jen tvářily. Přesto ale vnímalo Slovensko možná víc než všichni ostatní, že být součástí tohoto západního společenství je hodnota sama o sobě. Je to jinými slovy zcela opačný směr, než který sledují populistické vlády v Polsku a Maďarsku, které šly v minulých letech cestou otevřené konfrontace. Česko tomu dlouho přihlíželo, případně se k nim v té či oné otázce přidalo.
Po změně vlády v Praze by mohla nastat situace, že Slovensko již nebude v rámci Visegrádské skupiny osamoceno, ale mohlo by mít daleko silnější podporu i z Česka. V tomto duchu aspoň vyzněla první prohlášení nových představitelů české vlády. Pokud by se to potvrdilo i v politické praxi a mělo pokračování, mohlo by se změnit i vnímání visegrádského projektu z pohledu Bruselu a ostatních partnerů v Evropské unii.
Takže zkratka V4 by už nemusela být vnímána jako zdroj problémů, ale daleko pozitivněji, třeba jako formát 2+2, kde se dva partneři, Česko a Slovensko, chovají v Evropě konstruktivně, jsou vypočitatelní, dodržují a brání společné evropské hodnoty. I proto byly nedávné návštěvy českých politiků na Slovensku prvním důležitým krokem.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Související
-
Na Visegrádu nechci nic měnit. Ale je škoda, že takové vztahy nemáme se starými zeměmi EU, říká Bek
Senátor Mikuláš Bek by se v nové vládě měl ujmout postu ministra pro evropské záležitosti. „Nevzniká žádný nový úřad, žádné nové pracovní pozice úředníků,“ ujišťuje.
-
Jiří Pehe: Česko-polský spor o důl Turów vyjevuje slabost Visegrádu
Ve sporu o Turów se ukázalo, že Visegrád ve skutečnosti nemá žádné mechanismy, jak třeba i s přispěním ostatních členských zemí řešit případné spory mezi dvěma svými členy.
-
Luboš Palata: Visegrád Česko moc nepodržel. Budapešť bude novým centrem ruských aktivit
Rusko bude muset snížit počty svých diplomatů v Česku na úroveň velvyslanectví malé evropské země. Z ambasády, která byla nejsilnější v regionu, nezbude kámen na kameni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
