Kamenná armáda z hory Kuej-caj

Před pěti tisíciletími proměnili lidé horu Kuej-caj (v angl. transkripci Guizai) v pohoří Nan-ling na přírodní svatyni. Další 3000 roků sem přinášeli oběti božstvům a s nimi i kamenné sošky a sochy. Některé jsou vysoké jen 30 centimetrů, jiné měří na výšku celý metr. Každá je portrétem svého dárce.

Sochy znázorňují řadové vojáky i vysoké důstojníky armády, úředníky, ale i obyčejné lidi. O přízeň bohů tu prosily také nastávající matky. Některé ze sošek zachycují mimo jakoukoli pochybnost ženy v pokročilém stupni těhotenství. Sochy nebyly ukládány volně na úbočích hory. Některé byly zakopány až dva metry pod zemí.

Svatyně fungovala na hoře Kuej-caj 3000 roků. Za tu dobu se tu nahromadilo více než 5000 kamenných soch a sošek. Celkovou plochu obětiště odhadují vědci na 15 kilometrů čtverečních. Je zajímavé, že se dávná historie hory udržela dodnes v jejím názvu, odvozeném od výrazu „kuej-cajcaj“, který v místním dialektu znamená „sochy“.

Nejnovější nález čínských archeologů je srovnáván se světoznámou „terakotovou armádou“ prvního čínského císaře Čchin Š´-chuang-ti. Tu vytvořilo na císařův rozkaz 700 000 dělníků v období mezi roky 246 a 209 př. n. l. Tvoří ji sochy 8000 lidí, 700 koní a 150 kočárů.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 27. 8. 2010 v 9:00.