Kafka a svět filmu

22. září 2010

Franz Kafka se stal samostatným oborem v literární vědě. Jeho dílo je tak mnohotvárné a tak čitelné (i nepochopitelné) z tolika stran, že možnosti výkladu jsou takřka neomezené.

Jeho věrní čtenáři sotva uvažují o odkrývání záhadných kafkovských ponorných řek textů a geologických vrstev jeho románů. Vrstev, v nichž se usazoval a utvářel fantaskní svět absurdity, svět po způsobu autorova vnímání, který byl navždy přiřčen Praze a Praha s ním také zachází jako se svým majetkem coby majitelka práv autorských.

Zdá se ovšem, že Kafka sám vnímal svět tak osobitým způsobem, že znovu a znovu vítězí neuchopitelnost. Praha byla, je a zůstane české, německé a židovské město, ať už se to komu líbí, nebo ne. Všechny tři skupiny obyvatel města magie, kouzel a mystérií mají své vlastní i společné dějiny, poznamenané mnoha křivdami, jizvami a nespravedlnostmi. V časech rozumu si stejně všichni musejí navzájem přiznat, že Praha je kosmopolitní.

Vrcholilo tu italské baroko v časech, kdy v Evropě pomalu zanikalo, dávnější gotika díky císaři Karlovi IV. a velkým osobnostem jeho doby zařadila město do souřadnic evropského středověku a bůhví čeho bychom se dočkali, kdybychom například začali vážně zkoumat, proč "náš" Petr Parléř věnoval hlavnímu městu Lucemburska a kostelu, který dal postavit otec Karla IV., nádhernou sochu Madony s Jéžiškem v náručí, Madony černé, odjakživa symbolu řádu templářů.

Snažíme-li se o rozumové uchopení minulosti a pátrání po smyslech jaksi hlubších a jaksi složitějších, můžeme jít stejně tak cestou sémiotiky jako literárních nebo historických věd. Kafkův talent kráčel opačnou cestou.

Pražské Muzeum Franze Kafky rozdělilo svou expozici prozíravě a záslužně do dvou částí - na Existenciální prostor a Imaginární topografii. Praha v Kafkově náhledu už není ani tak určitým místem, jako prostorem rozlišení. Stává se matičkou s drápy, ponořenou stejně do hlubin mystérií minulosti jako do nehmatatelného prostoru imaginární topografie, neboť Franz Kafka nechává konkrétní město ustupovat do pozadí, realitu mění ve fikci a fikci v realitu. Kafkovskou.

Tím třetím rozměrem Kafkova pohledu na svět je kinematografie. Hanns Zischler, německý filmový kritik, napsal před několika lety knížku S Kafkou do kina; originální titul je možná přiléhavější: Kafka geht ins Kino.

Český rozhlas Leonardo chystá v seriálu Tajemství evropských dějin v režii Karla Weinlicha pořad o zázraku, který změnil svět. Franze Kafku nevyjímaje.

autor: Karel Moudrý
Spustit audio