K hranicím zemského pláště
Japonci chtějí uskutečnit jeden z nejhlubších vrtů do nitra země: 7000 metrů pod povrch naší planety, až na samou hranici tektonických desek.
Statistiky hovoří výmluvně: až 20 % největších zemětřesení se odehraje v oblasti japonského souostroví. To je zcela jistě jedním z důvodů, proč se japonští vědci rozhodli prozkoumat z co největší blízkosti poměry vládnoucí na rozhraní zemské kůry a zemského pláště v místě, kde se stýkají čtyři tektonické desky. Jejich pohyb je totiž odpovědný za vznik ničivých zemětřesení. Naplánovali proto rekordně hluboký podmořský vrt - 7000 metrů pod úrovní mořského dna v místě, kde je rozhraní kůra - plášť nejpřístupnější (zemská kůra je zde nejtenčí).
Budou mít k dispozici nové plavidlo pro výzkum mořského dna (Čikiju - Země), které zahájí rozsáhlejší přípravné práce v září 2007, na tichomořské straně japonského souostroví. Prvním krokem bude zkušební vrt hluboký 3500 metrů od úrovně mořského dna v hloubce 2500 metrů pod mořskou hladinou. Vlastní rekordní vrt se uskuteční pod vrstvou vody vysokou 4000 m, za drsných tlakových a teplotních podmínek (v hloubce 7000 m by měla teplota v místě vrtu přesáhnout 100 stupňů Celsia).
Japonští výzkumníci doufají, že kromě odebraných vzorků hornin zemského pláště se jim podaří "ulovit" i primitivní biologické organismy, jejichž vývoj od vzniku života na Zemi příliš nepokročil.
Pramen: Science et Vie, IX/2005
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
