Jurskou centrální Afriku pokrývala poušť

13. listopad 2009

Zkoumání vzácného vrtného jádra ukázalo, jak vypadal druhý největší deštný prales v období jury.

Před 150 až 200 miliony let byla Afrika součástí superkontinetu Gondwana. O tom, jak tehdy vypadala rovníková část Afriky, kterou dnes pokrývá neprostupný deštný prales, odborníci zatím neměli příliš jasnou představu. Prastaré horniny se zde kvůli postupující erozi, vlhkému klimatu a husté vegetaci zachovaly jen výjimečně. Získat případné vzorky je navíc kvůli neklidné politické situaci a ozbrojeným konfliktům velmi obtížné.

Američtí paleoklimatologové se však kvůli studijnímu materiálu nemuseli vydat nikam dál než do Belgie. Královské muzeum střední Afriky (RMCA) ve městě Tervuren uchovává vrtné jádro ze samého středu povodí Konga. Z hloubky více než 2 km pod povrchem země jej vyvrtal tým průzkumníků, který zde hledal ložiska ropy. Geochemická analýza vzácného vzorku ukázala, že v době jury byla oblast druhého největšího deštného pralesa (hned po Amazonii) zcela vyprahlá. Výsledky studie ukazují na extrémně suchou poušť se solnými bažinami. Sezonní srážky byly nízké a rostlo zde jen velmi málo keřů a stromů. Dinosauři, kteří byli v jurské Africe běžní, se pravděpodobně vyskytovali jen na mořském pobřeží, kde bylo klima snesitelnější.

Zdroj: Southern Methodist University, RMCA

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.