Jurskou centrální Afriku pokrývala poušť
Zkoumání vzácného vrtného jádra ukázalo, jak vypadal druhý největší deštný prales v období jury.
Před 150 až 200 miliony let byla Afrika součástí superkontinetu Gondwana. O tom, jak tehdy vypadala rovníková část Afriky, kterou dnes pokrývá neprostupný deštný prales, odborníci zatím neměli příliš jasnou představu. Prastaré horniny se zde kvůli postupující erozi, vlhkému klimatu a husté vegetaci zachovaly jen výjimečně. Získat případné vzorky je navíc kvůli neklidné politické situaci a ozbrojeným konfliktům velmi obtížné.
Američtí paleoklimatologové se však kvůli studijnímu materiálu nemuseli vydat nikam dál než do Belgie. Královské muzeum střední Afriky (RMCA) ve městě Tervuren uchovává vrtné jádro ze samého středu povodí Konga. Z hloubky více než 2 km pod povrchem země jej vyvrtal tým průzkumníků, který zde hledal ložiska ropy. Geochemická analýza vzácného vzorku ukázala, že v době jury byla oblast druhého největšího deštného pralesa (hned po Amazonii) zcela vyprahlá. Výsledky studie ukazují na extrémně suchou poušť se solnými bažinami. Sezonní srážky byly nízké a rostlo zde jen velmi málo keřů a stromů. Dinosauři, kteří byli v jurské Africe běžní, se pravděpodobně vyskytovali jen na mořském pobřeží, kde bylo klima snesitelnější.
Zdroj: Southern Methodist University, RMCA
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
