Josef Ladislav Erben (1888 - 1958)

Touha po cestování ale zvítězila. V roce 1910 se vydal na cestu po světě. Nejprve odjel do Austrálie, kde strávil devět let. Procestoval australský kontinent křížem krážem. Živil se jako dělník, prospektor, zeměměřič či horník. Pobýval v Perthu, Adelaide, Melbourne, Sydney, Brisbane a v Townsville. Odtud se vydal na Novou Guineu a procestoval její východní část. Vrátil se do severní Austrálie, do Darwinu, kde žil od r. 1914 a konal cesty po Arnhemském poloostrově. V r. 1919 odjel na Filipíny, v r. 1920 do Číny a Japonska. V roce 1921 cestoval po USA (Kalifornie, Arizona, Nové Mexiko). Odtud zamířil do Jižní Ameriky, kde zůstal tak jako v Austrálii, devět let. Procestoval Mexiko, Panamu, Peru (1921), Bolívii (1922), Paraguay (1923), Argentinu, Uruguay, Brazílii (1926), Chile a opět Peru (1929). Podle vzoru E. St. Vráze podnikl v letech 1929 až 1931 cestu napříč rovníkovou Amerikou, ale opačným směrem (od Tichého oceánu z Chile a Peru, přes Kordillery po Amazonce k Atlantickému oceánu).

Z této velké cesty se vrátil v září 1931 do Československa. Zde pořádal přednášky, psal a stýkal se s předními českými přírodovědci (např. s entomologem J. Obenbergerem), aby získal potřebné znalosti pro své další cesty. V té době však již jeho jméno nebylo neznámé. Od poloviny dvacátých let se totiž v našich novinách a časopisech (Národní politika, Zlatá Praha, Domov a svět, Právo lidu, Moravské noviny, Revue socialistické akademie a další) pravidelně objevovalo množství článků popisujících zážitky z Austrálie a Jižní Ameriky.

V letech 1932 až 1935 Erben podnikl cestu na Trinidad, do Venezuely, Francouzské a Britské Guayany. Odtud se opět přes Trinidad, Madeiru a severní Afriku (Maroko, Alžírsko, Tunisko) vrátil domů. Také z této cesty posílal domů řadu článků, které vyšly v různých časopisech: Karavana, Širým světem, Oasa, České slovo, Pražský ilustrovaný zpravodaj, Malý čtenář a další. Odevzdal také rukopis své knihy "V poříčí Orinoka", která vyšla v r. 1939.

V červenci r. 1936 se Josef Ladislav Erben znovu vydal do Austrálie. Cestu po tomto kontinentu začal v Perthu, pokračoval k severu do Darwinu. Odtud pokračoval k jihu přes pouště ve střední Austrálii, do Adelaide, potom do Tasmánie a na Nový Zéland. Po půl roce se vrátil do Sydney a podél východního pobřeží přes Brisbane se vrátil do Darwinu.
V Darwinu prožil 2. světovou válku. Pracoval na válečných opevněních a byl při japonském náletu zraněn. Při požáru shořel jeho stan s fotografickými přístroji, obrázky i sběry pro naše muzea. Byl evakuován do Melbourne a zde strávil i poslední roky života.

Po skončení války se Erben chtěl opět vrátit do Československa. Obrátil se na nově otevřený československý konzulát v Sydney se žádostí o prodloužení platnosti cestovního pasu. Za několik měsíců dostal odpověď, která mu vyrazila dech. Ministerstvo vnitra nesouhlasilo s prodloužením platnosti pasu, protože v matrice pražských rodáků je zapsán pouze Josef Erben, narozený 27. 6. 1888, ale nikoliv Josef Ladislav Erben. Ani po Erbenově odvolání a vysvětlení ministerstvo svůj postoj nezměnilo - pro československé úřady nositel jména Josef Ladislav Erben neexistoval, a protože neměl jiný platný doklad než pas, pozbyl československého občanství. Novým komunistickým vládcům Československa pochopitelně byla osoba světoběžníka nepohodlná a takto se jí mohli snadno zbavit.

Pro Erbena to byla rána, nečekaná od země, které se nikdy svým smýšlením nezpronevěřil. Jeho články v australských i novozélandských novinách v období obou světových válek vyznívaly vždy ve prospěch jeho vlasti, své sbírky přírodovědné i etnografické daroval českým muzeím. K této nepříjemné životní situaci se navíc přidružily i potíže zdravotní. Kromě malárie, kterou se nakazil v mládí na Nové Guineji, se projevilo závažné onemocnění srdce a Erbenův doposud odolný organismus rychle ztrácel sílu.

Josef Ladislav Erben zemřel 11.10. 1958 v Melbourne.