Josef Brož: Čas na bilanci Sarkozyho éry

Zdá se, že Copé si je jistý v sedle. „Myslím, že nyní máme sestavený a definitivně uzpůsobený tým k tomu, abychom byli připraveni na upřímný dialog s Francouzi,“ tvrdí.

Zdá se to být jako jasná zpráva pro ty, kteří do června zpochybňovali jeho vítězství na čele strany, tedy zejména vůči bývalému premiéru Françoisi Fillonovi. Od Copého, který donedávna vystupoval jako přesvědčený obhájce poraženého prezidenta, to ovšem vypadá jako obrat o celých 180 stupňů.

Diskuse, jak Copé připomíná, je to nezbytná, aby pravice dokázala sebrat své síly do další bitvy v horizontu příštího jara s výhledem do dalšího prezidentského klání v roce 2017. Koho udivuje, že Copé náhle podpořil návrh, jež původně vzešel z tábora Fillonova, by si měl všimnout nového jevu: ačkoliv se nedávno část UMP hlásila demonstrativně k dědictví Sarkozyho, zprávy o zapletení v několika korupčních skandálech, tuto pozici poněkud znedůvěryhodňuje.

Oficiálně si UMP pochvaluje, že se straně podařilo sebrat téměř oněch nezbytných 11 miliónů euro, které jim zanechal Sarkozy z minulé kampaně, nejistota ale zejména panuje v nové strategii. Bývalý premiér Fillon, který se otevřeně vyhlásil za prezidentského kandidáta do příštích voleb, odmítá jakékoliv spojenectví s Národní frontou (FN), s čímž flirtoval značně právě Sarkozy, pod vlivem svých poradců: Henri Guainoa a Patricka Buissona.

Za bilanci, jejíž délku odhaduje Copé maximálně do poloviny října, se staví zejména umírněné křídlo ve straně, reprezentované některými chirakovci, například bývalým premiérem Jeanem-Pierrem Raffarinem, který se o částečnou kritiku pokusil již v únoru letošního roku. Kromě snahy nadbíhat tématům imigrace a národní identity, jimiž proslul již otec vůdkyně Národní fronty Marine Le Penové, vidí jako kardinální Sarkozyho chybu ponechání Fillona na postu premiéra.

To zní velmi ambivalentně, vždyť právě Fillon vystupoval často jako krotitel nezvladatelného tygra Sarkoyzho.

Podle výzkumu veřejného mínění CSA, publikovaného v sobotním vydání deníku Nice-Matin, je většina 54 procent Francouzů proti takovému zkoumání. Také vlna, kterou zvedlo „tvrdé jádro“ Sarkozyho stoupenců je proti. Mezi reformami, které vyvolávají nejvyšší míru sympatií, je například zákaz tzv. integrálního závoje, čili nošení burky na veřejnosti.

Předseda UMP Jean-François Copé, který se pokouší o mírnou emancipaci na Sarkozym, zdůrazňuje, že touto snahou neusiluje o žádný „stalinský proces“. O tom, kam se bude ubírat strana a s kým, zdá se, může rozhodnout právě letošní podzim.

Nejen na pravici, ovšem...