Jörg Haider a jeho návštěva Iráku

Haider v celé svojí politické kariéře vyznával zásadu, že nejlepší kampaní je kontraverze a provokace, a že negativní reakce celostátních médií a politiků jenom zvyšuje jeho popularitu mezi voliči mimo velká města. Vídeň se ho bojí a tak ho budeme volit, popsal kdysi jeho volební taktiku jeden z komentátorů. Jörg Haider může být spokojen i tentokrát. Všichni jeho političtí protivníci teď musí mluvit jenom o něm. A jenom na něm záleží jaký bude další tah. A jeho návrat do čela Strany svobodných se vůbec vyloučit nedá, protože po pouhých čtyřiceti dnech ve funkci odešel jím zvolený nástupce Mathias Reichhold ze zdravotních důvodů z politiky. Podezření na srdeční potíže mu údajně zavelelo opustit navždy usilování o správu věcí veřejných a věnovat se rodinnému statku, kde jinde než v Haiderových Korutanech. Vzhledem k tomu, že Reichhold byl tradičně považován za nejposlušnějšího a nejloajálnějšího Haideristu na světě, který na přání a doporučení svého šéfa více než desetkrát přijal či opustil nejrůznější stranické a vládní funkce, se zdá, že jeho zdraví nemusí být nijak dramaticky ohroženo.

Úterní Haidrova tisková konference pak splnila všechna očekávání. Několik bombastických a neověřitelných prohlášení doplněných o osobní útoky na politické protivníky. Prostě starý dobrý populistický Haider ve své nejlepší formě. A tak se všichni mohli dozvědět, že Jörg Haider osobně přesvědčil Saddáma Husajna, aby přijal novou resoluci Rady bezpečnosti organizace spojených národů, tedy až ji Rada bezpečnosti přijme. Haider také bez uzardění tvrdil, že na bagdadském veletrhu o víkendu zařídil obrovské a blíže nespecifikované obchodní kontrakty pro rakouské firmy.

Zahraniční politika rakouské vlády a osobně ministryně Benity Ferrerové-Waldnerové je podle jeho slov patetická. Ferrerová-Waldnerová se podle Haidra stejně jako on několikrát setkala se zástupci irácké vlády, ale prý se neodvážila to udělat veřejně. Ale když díky Haiderovým kontaktům se něco v zahraniční politice podařilo, prý hned přispěchala a přisvojila si jeho úspěchy. Ministryně zahraničí pak Haiderovu návštěvu u Saddáma Husajna nekompromisně odsoudila.

Kancléř Schüssel ji označil za vážnou chybu. Opoziční sociální demokraté ovšem hned za všechno obvinila ministerstvo zahraničí a kancléře dohromady, neboť jejich údajná bezmocná agitace proti Haiderovi je jenom důsledkem jejich vlastní koalice s jeho Stranou svobodných, a tak dál, a tak dál. Nejzajímavější reakce ovšem přišla od amerického ministerstva zahraničí.

Mluvčí State departmentu Richard Boucher označil už v únoru minulou Haiderovu návštěvu v Bagdadu za nevhodnou a kontraproduktivní. A když se ho v úterý novináři ptali na to, co říká informacím, že Haider se Saddámem Husajnem o víkendu diskutovali o americkém postupu vůči Iráku, odpověděl lakonicky, vrána k vráně sedá. A malá domácí perlička na konec. O víkendu byl v Bagdadu i místopředseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Ransdorf. Na rozdíl od Haidera tam ovšem zůstal déle a z Iráku se do Prahy vrací až ve středu. Lze ovšem téměř s jistotou tvrdit, že se mu ani tak nepodaří napodobit Haiderův úspěch na domácí půdě. Nikdo si ho asi ani nevšimne a zcela určitě se na něj nikdo nezeptá Richarda Bouchera.