Jiří Tichý: Chvála či hanba plotům a zdím?

31. květen 2014

Názory a argumenty

To jsme se po sametce radovali z obrázků a všemožných záběrů, jak ministři zahraničí Československa a Spolkové republiky Německa symbolicky přestřihují dráty na šumavské hranici. A ještě předtím z nenaplánovaného rozebírání berlínské zdi coby ohavného symbolu útlaku a netolerance, eufemisticky řečeno. Hurá, končí studená válka mezi Východem a Západem.

Rázem zmizí problémy politické, ekonomické i mezilidské, všichni si odteď budeme padat do náručí s patřičným porozuměním pro vzájemné odlišnosti zeměpisné, životněúrovňové i lidskocharakterové.

V neposlední řadě se budeme vzájemně respektovat a ctít odlišnosti v kulturách, názorech, argumentech i v etnických a náboženských rozlišnostech a rozmanitostech. Za půl roku si sametovku připomeneme a budeme bilancovat. Jak ono bilancování asi dopadne?

Inu nepředbíhejme, jen se krátce zamysleme nad oním přestříháváním drátěných plotů a rozbíjením betonových zdí a vším krásným, co s těmito navýsost smysluplnými akty mělo přijít, jak řečeno výše.

Začneme-li u nás doma, jedna (dnes už naštěstí zbouraná) zeď, měla vytvořit překážku styku mezi poctivými a pracovitými běloskvoucími občany a snědším etnikem odjakživa prý zlodějů a nemakačenků. Místo aby se s vzájemným porozuměním řešili a odstraňovali příčiny vzniklé nevraživosti.

Nehledejte v tomto, ani následně, prosím, názorové a hodnotící hledisko, jen mi na celé akci vadilo ono zjednodušující řešení. A jak tak sleduji vývoj konfrontačních událostí, bojím se, že se vzájemného porozumění s našimi cikánskými (romskými, chcete-li) spoluobčany nedočkáme. Dnes je, zatím, sestěhováváme do ghett, zítra budeme možná stavět plot či novou zeď. Máme ten stav chválit či hanět?

Bariéry mezi různými částmi světa nezmizely ani s pádem železné opony.|foto: Fotobanka stock.xchng

Ve Španělsku to už vyřešili, postavili ostnatý (zatím nenabitý elektrickým proudem) plot v enklávě na severu Afriky, aby do země neproudili imigranti, lačnící po lepší životní úrovni, než je ta jejich. Máme to chválit či hanět?

Izraelci si s problémem teroristických ataků také už poradili: vysoká betonová zeď je oddělila od palestinských obyvatel, samozřejmě většinově neteroristického smýšlení. Máme to hanět či chválit?

A co Američané, ti tradiční milovníci svobody? O indiánech, násilně vytržených z jejich tradičních území a nahnaných do rezervací, se už nemluví, ale na americko-mexické hranici vyrostl plot. Máme to chválit či hanět?

Radikální euroskeptici volají po znovuzavedení víz a celnic. A tak dále a tak podobně. Kam toto všechno spěje? Kam se poděla ona celosvětově vstřícně otevřená náruč, připravená k obejmutí jinakosti?

Post skriptum: Zatím se příčiny a následky řeší ostnatými ploty a betonovými zdmi. Co takhle vynaloženou energii a peníze přetransformovat do odstranění plotů a zdí v duších?

autor: Jiří Tichý