Jiří Leschtina: Nejmladší z rodu Jágrů u čínského tyrana Si
Minulé dny hokejisty Jaromíra Jágra byly nesporně plné vzruchu. Nejprve čtyřmi góly zpečetil návrat svého týmu Rytíři Kladno po pěti letech do extraligy.
Hned po oslavách nasedl do letadla jako součást delegace prezidenta Miloše Zemana, aby pak byl po jeho boku přijat komunistickým diktátorem Si Ťin-pchingem.
Proměna neúnavného Jágra. Přes telecí léta k legendě a manažerovi, který vrátil Kladno do extraligy
Kladenští hokejisté se vracejí do extraligy a velký podíl na tom má i Jaromír Jágr. Legenda českého hokeje ve svých 47 letech nedává jen góly na ledě, Jágr je zároveň majitelem klubu. Co ho žene stále kupředu? A jaký je v roli manažera? Na fenomén Jaromíra Jágra jsme se zeptali Petra Kadeřábka ze sportovní redakce Českého rozhlasu, který kladenský hokej dlouhodobě sleduje.
„Byl jsem vychován, že má člověk uznávat autority a vážit si lidí. Jsem jedině rád, že budu pozván,“ vysvětloval Jaromír Jágr novinářům své pohnutky předtím, než si potřásl rukou s prezidentem Si.
Těžko si ale představit, že by zejména oba Jágrovi dědečkové, kterým komunisté zabavili statky a půdu a oba zavřeli do vězení, vychovávali někoho z rodiny, aby uznával tyrany.
Předkové se musí obracet v hrobě, jestliže se k něčemu takovému hlásí nejmladší z rodu Jágrů. A svou přítomností coby živoucí hokejová legenda před světem vrhá klamavé pozlátko na čínského prezidenta.
Frustrující podívaná
Vždyť právě za Si Ťin-pchingova vedení dochází v Číně k utužení represí a návratu k totalitnímu modelu, který fungoval během maoistického období. Na světlo vychází etnická genocida muslimských Ujgurů, kteří jsou po statisících zavíráni do koncentračních táborů. Šrouby utahuje i čínská krutovláda v Tibetu.
Kateřina Procházková: Ekonomika jako služka politiky
Český prezident je opět v Číně... To zase bude investic! Tentokrát je ve své investiční prognostice přeci jen opatrnější.
Sílí pogromy na podzemní křesťanské církve, do neznáma mizí jejich duchovní. Do vězení nebo psychiatrických léčeben jsou zavírání občanští aktivisté a disidenti jakož i právníci, kteří je obhajují.
Zprávy o tom všem se v době moderních technologií šíří po celé zeměkouli. A nelze předpokládat, že by o tom nic nevěděl světem prošlý Jaromír Jágr. A jen se můžeme dohadovat, proč potom svým věhlasem a respektem zaštiťuje Miloše Zemana a jeho hradní družinu v jejich snaze obrátit zahraniční kurz naší země k totalitní Číně a Rusku.
Pravdou je, že Jaromír Jágr se vždycky točil kolem politiky. V roce 2004 a 2008 figuroval na billboardech ODS, o níž na tiskové konferenci s Petrem Nečasem prohlásil: „Vždycky jsem byl na straně ODS a vždycky budu na straně ODS.“
Lída Rakušanová: Zemanovo bloudění po Hedvábné stezce
Prezident Zeman miluje gigantické projekty.
Před volbami v roce 2013, kdy ODS zmírala na úbytě, jsme ho už mohli spatřit v reklamě s Andrejem Babišem. Později neváhal zapózovat v Čapím hnízdě, když se kolem Babišovy farmy rozvinula aféra s podvodnými dotacemi.
Lapidárně shrnout Jágrovu pouť politickými luhy a háji lze asi takto: Od Topolánka s Dalíkem, přes Nečase s Nagyovou a Babiše s Faltýnkem až po Zemana s Mynářem a Nejedlým.
Svou cestu do komunistické Říše středu po boku posledně jmenovaného hradního tria Jágr zdůvodňuje potřebou napomoci svou reputací šíření hokeje i do země, ve které hokej v podstatě neznají. Vznešeně zní i proklamace o Jágrovi jako ambasadorovi čínského hokeje.
Pokud si chce Jágr hrát na misionáře v hokejem netknutých krajinách, nic proti tomu. Jestli očekává, že v Číně nalezne sponzora pro své Rytíře Kladno, jak se to podařilo Jaroslavu Tvrdíkovi s fotbalovou Slavií, také není příliš co namítat.
Se svým věhlasem by ale Jágr všechno tohle mohl podnikat samostatně a na vlastní dres s tím odbojným číslem 68. Pokud tak ale činí jako užitečný idiot Hradu, nemůže se divit, že pro část jeho fanoušků je to hodně frustrující podívaná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka