Jiří Leschtina: Mraky nad BIS se stahují

Vždyť to byla především kontrarozvědka, která vytrvale varovala před účastí Ruska a Číny na dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. A zásadně přispěla k odhalení útoku agentů ruské GRU na vrbětický zbrojní sklad. To jsou v očích pomstychtivého prezidenta hříchy, které podvrátily jeho úsilí stočit kurz naší zahraniční politiky k oběma východním despociím.

V poslední době to však vypadá, že prezidentovo zatím spíše osamělé tažení proti BIS, nalézá více pochopení u premiéra a jeho vlády. Zejména otálení Babiše s opětovným jmenováním Michala Koudelky do čela BIS nese rysy hradní intriky.

Uznávaný šéf

Čtěte také

Možná chce prezident Zeman jenom prověřit pravdivost zpráv BIS, míní právník Koudelka o kontroverzní žádosti

Babiš až dosud Koudelku, kterému za měsíc končí mandát, jen oceňoval. Vláda šestkrát navrhla jeho povýšení na generála, což Zeman šestkrát zavrhl. A teď po odhalení ruských útočníků ve Vrběticích, kterým si BIS získala respekt mezi zpravodajskou komunitou Západu, premiér nemá šanci věrohodně vysvětlit, proč nejmenovat Koudelku šéfem kontrarozvědky na dalších pět let.

Zároveň je ale Babiš pod tlakem Zemana, jehož přízeň potřebuje pro udržení premiérského žezla po volbách, v nichž se zatím nerýsuje oligarchovo přesvědčivé vítězství.

Jak chce uniknout z těchto kleští, premiér naznačil již před časem, když na otázku o Koudelkově budoucnosti, odpověděl deníku Právo: „Předpokládám, že ve funkci zůstane, ale třeba o novém šéfovi BIS, rozhodne příští vláda.“

Čtěte také

David Klimeš: Koudelka si už generálské frčky vysloužil. Od Zemana je nepotřebuje

To lze chápat i tak, že nynější vláda by mohla Koudelku jen pověřit řízením BIS a čekat na výsledek voleb. Což je východisko, které je možná úlevné pro Hradem tísněného premiéra, ale BIS by přineslo dusivé provizórium. Nejen v podobě rozkladné vnitřní nejistoty, ale i ohrožení výměny tajných informací se znejistělými bezpečnostními službami našich západních spojenců.

Jinde se pospíchá

Zatímco v záležitosti Koudelky se snaží premiér uniknout za horizont voleb, v případě nového dozorčího orgánu nad tajnými službami s pravomocemi nahlížet do živých operací, vláda nasadila znepokojující kvapík.

Ještě před volbami se v Poslanecké sněmovně snaží, zatím neúspěšně, prosadit komisi ve složení, která je výsměchem původnímu záměru: aby nad zákonností bezpečnostních operací bdělo pět nezávislých osobností, například bývalých ústavních soudců, někdejších ředitelů zpravodajských služeb, respektovaných ústavních právníků a podobně.

Vláda ale nominovala i poradce Andreje Babiše a exministra zahraničí Cyrila Svobodu, tři vysoké úředníky z ministerstev vnitra a zahraničí. A také – to jsme si nechali nakonec – šéfa legislativy Kanceláře prezidenta republiky Václava Pelikána.

Absurdnost vládní nominace vystihl analytik Transparency International Milan Eibl, který napsal: „Když místo nezávislých odborníků dosadí zástupce státní moci, tak už jim nejde o kontrolu služeb, ale o nasazení politického krtka, který bude vynášet informace pro cizí politickou potřebu.“

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Všechno tedy nasvědčuje tomu, že mraky nad Bezpečnostní informační službou se stahují a houstnou. Zda udeří blesk, to je otázka, kterou je dobré mít na paměti i v nadcházejících volbách.

Autor je publicista