Jiří Berounský: O rozpočtech

Za druhé: Je třeba nezaměňovat plánovaný a skutečný schodek. Za ministra financí Kalouska sice docházelo postupem let ke snižování schodků státního rozpočtu, až ke stu miliard, což je záslužné, ale v zájmu pravdy je nutno poznamenat, že výrazným, příznivým rozdílem mezi oním stomiliardovým schodkem plánovaným a skutečným, jednaosmdesátimiliardovým, by se mohl zrovna tak chlubit i ministr financí vlády v demisi Jan Fischer. I když je otázka, zda je čím se chlubit.

Největší úspory v roce dva tisíce třináct bylo totiž dosaženo snížením dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury – to znamená, že se postavilo méně komunikací. Přiznejme si, že při menších problematických úsporách mohl být skutečný schodek třeba i vyšší než plánovaný, zejména nedaří-li se nám účinně vybírat daně, z nichž pouze výběr daně z přidané hodnoty, na rozdíl od všech ostatních, byl úspěšný.

A rozpočet na rok dva tisíce čtrnáct? Pro informaci dodejme, že činí sto dvanáct miliard. Ten je co do původu politicky jaksi neutrální, protože jej sestavil ministr financí vlády v demisi, ale schvalovala jej na poslední chvíli nová sněmovna, v níž má sice majoritu budoucí koalice, ale té jej neposlala její politická vláda, ale ona vláda v demisi. A navíc, a to zejména, nemůžeme vůbec vědět, zda budoucí skutečný schodek nebude opět podstatně nižší, než onen plánovaný, ministrem financí tak kritizovaný. I třeba proto, že noví poslanci schodek schválili i z toho důvodu, že se obávali rozpočtového provizoria pro začátek příštího roku. Proto se mohou nezaujatému pozorovateli zdát ona Kalouskova slova pravdivá i demagogická zároveň, v čemž on je mistr.

Cituji dle Lidových novin: trend byl nesmyslně otočen rozpočtem na rok dva tisíce čtrnáct, který schvaluje zbytečně vysoké výdaje a zbytečně vysoký deficit, konec citátu. Poznamenejme ještě, že výše deficitu je důležitá i z toho důvodu, že podíl deficitu na hrubém domácím produktu má být pod třemi procenty, což je hranice požadovaná Evropskou unií pro relativně zdravé hospodaření státu. Evropská unie ostatně, ve svém rozpočtu na léta dva tisíce čtrnáct až dvacet, má pro Českou republiku přes pět set miliard korun, ale jen při splnění všech legislativních i ekonomických předběžných podmínek, které musí být předloženy do roku dva tisíce šestnáct.