Jindřich Šídlo: Když Poslaneckou sněmovnu ovládnou násilníci
Český parlament pamatuje ledacos, zvlášť v 90. letech, kdy tu zasedali Sládkovi republikáni.
O ministru zahraničí Josefu Zieleniecovi se tu mluvilo jako o „polském přivandrovalci“, sám Sládek ve Sněmovní hlásal, že „největším zločinem Cikánů je už jen to, že se vůbec narodili“.
Petr Honzejk: Poslanec SPD Volný vyhrožoval ve sněmovně. Přímá demokracie je v jeho podání přímá rána pěstí
Poslanci SPD prosazují přímou demokracii - nyní ovšem vidíme, že ve skutečnosti můžou mít na mysli přímou ránu pěstí. A to nejen individuálně, ale i jako způsob zacházení se všemi, kdo vidí svět jinak než SPD. Což je velmi užitečná lekce pro každého, kdo by s touto formací chtěl spolupracovat.
Pravda, pak jsme trochu odvykli, až do Sněmovny z vůle půl milionu voličů vstoupili Sládkovi nejlepší žáci - poslanci Svobody a přímé demokracie - Tomio Okamura.
Páteční randál obchodníka s chudobou a ostravského delegáta SPD Lubomíra Volného, který svého poslaneckého kolegu vyzval, „aby šel ven“, je jen pokračováním jeho výstupů na sociálních sítích a nikoho, kdo se s ním na Twitteru setkal, nejspíš nijak nepřekvapí.
Strany tohohle typu a chování k demokracii patří a nakonec Sládkovci v 90. letech stejně rychle vyletěli vzhůru, jako zase spadli na zem. A je spíš překvapení, že poptávka vyprodukovala nabídku až po dalších 15 letech.
Vůdce násilnické strany ve vysoké ústavní funkci
Jenže dnes je situace přece jen v něčem jiná, než před 20 lety. Sládkovci byli stejně sprostí jako Okamurovci, ale také po celou dobu setrvávali v politické i společenské izolaci.
Lukáš Jelínek: Okamura si vybral radikálně opoziční cestu
Menšinová vláda ANO a ČSSD se opírá o KSČM a dává s ní v Poslanecké sněmovně většinu. Komunisté neslíbili hlasovat pro všechno – drží se sedmi pro ně důležitých témat.
Jejich vůdce neseděl na křesle místopředsedy Sněmovny, protože tehdy ještě neplatilo, že „poměrné zastoupení“ znamená automatický nárok na funkce v demokratickém parlamentu. V případě komunistů tenhle někdejší konsensus narušili v roce 2002 sociální demokraté, kteří při povolebním vyjednávání prosadili do funkce místopředsedy dolní komory Vojtěcha Filipa.
Dnes je SPD pevnou součástí vládnoucí společenské většiny zaštítěné prezidentem Milošem Zemanem, vzácným hostem na sjezdu strany, jejíž členové běžně zpochybňují romský holokaust.
Strany, jejíž fanatický příznivce se stal jediným teroristou na území téhle země, který svůj čin dokonal.
Krajní pravice kalkuluje se strachem lidí, uspěl proto i Okamura, říká senátor Papoušek
Do Prahy se v pátek vydávají zástupci krajní pravice, politických uskupení sdružených ve frakci Evropského parlamentu Evropa národů a svobody. S předsedou SPD Tomio Okamurou se setkají například Marine Le Penová nebo Geert Wilders. Proti události budou protestovat členové anarchistických a levicových iniciativ.
Můžeme se tvářit, že to je nevyhnutelná daň za demokracii a mimochodem také poměrný volební systém. Což je sice pravda, ale znova, není nutné povinné výhrůžky nebo starý dobrý rasismus přijímat jako něco, proti čemu neexistuje obrana.
Ani poslanci opozice neradi chodí do předem prohraných bitev, ale proti Volnému se ve Sněmovně v pátek úplně správně postavil i poslanec vládní koalice Petr Dolínek z ČSSD. Není lehké věřit, že by se po téhle epizodě sociální demokraté dál byli ochotni smiřovat s Tomiem Okamurou na jeho sněmovním postu. O jeho odvolání už se hlasovalo před rokem a Okamura pochopitelně situaci ustál.
Ale možná existuje dost voličů, kteří od „svých“ politiků stále čekají, že nebudou tolerovat vůdce násilnické strany ve vysoké ústavní funkci. Stálo by za to znovu to vyzkoušet a třeba jen sledovat, co se bude dít.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka